{"id":430,"date":"2021-02-28T14:58:00","date_gmt":"2021-02-28T13:58:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.takpraha.cz\/wp\/?p=430"},"modified":"2023-03-03T22:44:45","modified_gmt":"2023-03-03T21:44:45","slug":"misto-meho-detstvi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/2021\/02\/28\/misto-meho-detstvi\/","title":{"rendered":"M\u00edsto m\u00e9ho d\u011btstv\u00ed"},"content":{"rendered":"\n

Autor: Ale\u0161 Do\u010dkal<\/strong>, T5<\/p>\n\n\n\n

Hojn\u00e1 Voda v Novohradsk\u00fdch hor\u00e1ch. Konec pades\u00e1t\u00fdch a \u0161edes\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta. Jezdil jsem tam spoustu let i potom, ale to u\u017e nebyl ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed \u010das.<\/p>\n\n\n\n

Vesni\u010dka na \u00fapat\u00ed Krav\u00ed hory, kam jezdil autobus ve st\u0159edu, a kam doputovaly dr\u00e1ty s elekt\u0159inou a\u017e n\u011bkdy na za\u010d\u00e1tku \u0161edes\u00e1t\u00fdch let, se stala m\u00edstem m\u00e9ho d\u011btstv\u00ed. B\u00fdval jsem tam  v\u011bt\u0161inou od jara do podzimu, kdy jsem tam \u017eil v p\u00e9\u010di sv\u00e9 babi\u010dky. M\u016fj \u010dast\u00fd a dlouhodob\u00fd pobyt u prarodi\u010d\u016f uleh\u010doval m\u00e9 mamince, kter\u00e1 m\u011bla na krku m\u00e9ho o sedm let star\u0161\u00edho br\u00e1chu, pe\u010dovala o svoji starou maminku, a se v\u0161\u00edm se musela pot\u00fdkat sama, proto\u017ee tat\u00ednek byl na z\u00e1klad\u011b \u00a7231 na \u0161est let zabezpe\u010den v komunistick\u00e9m krimin\u00e1le.<\/p>\n\n\n\n

Hojn\u00e1 Voda t\u00e9 doby byla vesni\u010dkou s p\u00e1r obyvateli a jako by se nedok\u00e1zala \u010di necht\u011bla rozvzpomenout na dobu sv\u00e9 sl\u00e1vy na konci 19. stolet\u00ed a v prvn\u00ed t\u0159etin\u011b stolet\u00ed dvac\u00e1t\u00e9ho, kdy byla pom\u011brn\u011b hodn\u011b zalidn\u011bn\u00e1 a vzkv\u00e9taj\u00edc\u00ed. M\u00edstn\u00ed sedl\u00e1ci \u017eili hlavn\u011b chov\u00e1n\u00edm dobytka na \u0161\u0165avnat\u00fdch pastvin\u00e1ch na \u00fapat\u00ed Krav\u00ed hory, Kun\u00ed hory (neboli tak\u00e9 P\u00edsa\u0159ky) a Vysok\u00e9 \u2013 jm\u00e9no j\u00ed dala v\u00fd\u0161ka 1034 m. V okol\u00ed Hojn\u00e9 Vody, zejm\u00e9na sm\u011brem na \u010cern\u00e9 \u00dadol\u00ed a Pohorskou Ves na\u0161lo hodn\u011b m\u00edstn\u00edch ob\u017eivu ve star\u00fdch skl\u00e1\u0159sk\u00fdch hut\u00edch, kde se vyr\u00e1b\u011bla naprost\u00e1 specialita \u2013 hyalith, t.j. NEPR\u016eSVITN\u00c9 sklo v barv\u00e1ch od tmav\u011b hn\u011bd\u00e9 p\u0159es fialovou a\u017e po \u010derno\u010dernou, ze kter\u00e9ho se vyr\u00e1b\u011bly p\u0159edev\u0161\u00edm n\u00e1dhern\u00e9 um\u011bleck\u00e9 u\u017eitn\u00e9 p\u0159edm\u011bty bohat\u011b dekorovan\u00e9 zlatem, kter\u00e9 \u00fa\u017easn\u011b kontrastovalo s tmav\u00fdmi barvami sv\u00e9ho podkladu.<\/p>\n\n\n\n

\"\"\/<\/figure>\n\n\n\n

B\u00fdvala kdysi st\u00e1l\u00e1 expozice hyalithov\u00e9ho skla<\/a> v Nov\u00fdch Hradech, ta v\u0161ak z\u00e1hadn\u011b zmizela ve v\u00edru ud\u00e1lost\u00ed po roce 1989. Byl jsem po tom p\u00e1trat i v Jiho\u010desk\u00e9m muzeu v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch, ale nevyp\u00e1tral jsem nic \u2013 nikdo nic nev\u00ed. Vyn\u00e1lez tohoto speci\u00e1ln\u00edho skla je p\u0159ipisov\u00e1n Ji\u0159\u00edmu Buquoyovi. Nechal si jej patentovat na za\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed. Ve vlastnictv\u00ed Buquoy\u016f byl ostatn\u011b cel\u00fd tento kraj ji\u017e od konce 17. stolet\u00ed. S jejich n\u00e1siln\u00fdm odchodem zanikly nejen skl\u00e1rny a dal\u0161\u00ed manufaktury, ale ode\u0161la i znalost v\u00fdroby tohoto skla a tajemstv\u00ed jeho v\u00fdroby se dodnes nepoda\u0159ilo odhalit. Ano, existuj\u00ed napodobeniny, ale kvality p\u016fvodn\u00edho hyalithu u\u017e nikdy nebylo dosa\u017eeno. Buquoyov\u00e9 byli technicky velmi zdatn\u00ed a p\u0159\u00e1li v\u0161emu nov\u00e9mu. Vypr\u00e1v\u00ed se, \u017ee na rybn\u00edku \u017d\u00e1r, co\u017e je pom\u011brn\u011b velk\u00fd rybn\u00edk mezi Trhov\u00fdmi Sviny a Nov\u00fdmi Hrady, se plavila v\u016fbec prvn\u00ed parou poh\u00e1n\u011bn\u00e1 lo\u010f v \u010desk\u00fdch zem\u00edch \u2013 jestli ne v cel\u00e9m Rakousku. Buquoyov\u00e9 ji dovezli jako \u017ehavou novinku z Anglie. A \u00fadajn\u011b je, nebo je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u011bjak\u00fdmi roky byl, k nalezen\u00ed na h\u0159bitov\u011b v Nov\u00fdch Hradech n\u00e1hrobek, kde p\u0159ed jm\u00e9nem nebo\u017et\u00edka byl titul \u201ekapit\u00e1n\u201c, co\u017e m\u011bl b\u00fdt kapit\u00e1n t\u00e9to lodi na rybn\u00edku \u017d\u00e1r.<\/p>\n\n\n\n

Vra\u0165me se na Hojnou Vodu, ale nemohu si odpustit neza\u010d\u00edt je\u0161t\u011b histori\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Hojnou Vodu zalo\u017eil jako d\u0159evorubeckou osadu Vil\u00e9m z Ro\u017emberka. Proto tak\u00e9 p\u016fvodn\u011b nesla jm\u00e9no Vil\u00e9mova Hora. V roce 1564 zde byl objeven l\u00e9\u010div\u00fd pramen, kter\u00fd se zaslou\u017eil o rozvoj tohoto m\u00edsta tak\u00e9 jako l\u00e1zn\u00ed a c\u00edle obl\u00edben\u00fdch a slavn\u00fdch pout\u00ed, kter\u00e9 si ji\u017e na konci 16. stolet\u00ed vy\u017e\u00e1daly vybudov\u00e1n\u00ed poutn\u00edho kostela sv. Anny. To ji\u017e Hojn\u00e1 Voda \u017eila pod sv\u00fdm n\u011bmeck\u00fdm jm\u00e9nem Heilbrunn. L\u00e9\u010dil se zde u\u017e Vil\u00e9m\u016fv mlad\u0161\u00ed br\u00e1cha, slavn\u00fd Petr Vok a tradice l\u00e9\u010debn\u00e9 p\u00e9\u010de i pout\u00ed vzkv\u00e9tala a\u017e do prvn\u00ed t\u0159etiny 18. stolet\u00ed, kdy byla zast\u00edn\u011bna existenc\u00ed dal\u0161\u00edho l\u00e9\u010div\u00e9ho pramene, u n\u011bho\u017e byl p\u00e9\u010d\u00ed hrab\u011bnky Buquoyov\u00e9 vystav\u011bn skvostn\u00fd barokn\u00ed kostel v Dobr\u00e9 Vod\u011b. Pouti potom sm\u011b\u0159ovaly sem. Bylo to pro v\u011b\u0159\u00edc\u00ed p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed z \u00fadol\u00ed od Horn\u00ed Stropnice o 1,5 km bl\u00ed\u017e a hlavn\u011b o nezanedbateln\u00fdch 100 v\u00fd\u0161kov\u00fdch metr\u016f n\u00ed\u017e. Kdo byl architektem dobrovodsk\u00e9ho kostela, se nev\u00ed. Nejsem expert na nic a u\u017e v\u016fbec ne na architekturu, ale odva\u017euji se tvrdit, \u017ee to byl n\u011bkdo, kdo se nejsp\u00ed\u0161 alespo\u0148 n\u011bjakou dobu vyskytoval v bl\u00edzkosti n\u011bkter\u00e9ho Dientzenhofera, s ohledem na datum zalo\u017een\u00ed kostela v tomto p\u0159\u00edpad\u011b nejsp\u00ed\u0161 Kry\u0161tofa, neboli Dientzenhofera zvan\u00e9ho \u201estar\u0161\u00ed\u201c. Ale p\u0159\u00edpadn\u011b tak\u00e9 u dal\u0161\u00edch \u010dlen\u016f tohoto rodu, kte\u0159\u00ed p\u016fsobili mimo \u00fazem\u00ed Koruny \u010desk\u00e9. A kdy\u017e u\u017e jsem zabloudil do kostela v Dobr\u00e9 Vod\u011b\u2026  Jestli tam n\u011bkdy zabloud\u00edte taky, zkuste se dostat dovnit\u0159. Je-li zav\u0159eno, lze o vpu\u0161t\u011bn\u00ed po\u017e\u00e1dat \u0159\u00e1dov\u00e9 sestry v dom\u011b p\u0159\u00edmo naproti kostelu. A tam, kdy\u017e se dob\u0159e rozhl\u00e9dnete m\u016f\u017eete objevit jednu zvl\u00e1\u0161tnost. Mezi sochami r\u016fzn\u00fdch sv\u011btc\u016f lze nal\u00e9zt tak\u00e9 svat\u00e9ho, jeho\u017e atributem je lev \u2013 m\u011bl by to podle v\u0161eho b\u00fdt sv. Marek. A tuto sochu vysochal um\u011blec, kter\u00fd \u00fadajn\u011b lva nikdy, z\u0159ejm\u011b ani na obr\u00e1zku, nevid\u011bl a zpodobnil jej jako hodn\u011b o\u0161kliv\u00e9ho psa.<\/p>\n\n\n\n

I bez slavn\u00fdch pout\u00ed Hojn\u00e1 Voda \u017eila a vzkv\u00e9tala; po\u010det jej\u00edch obyvatel p\u0159ed II. sv. v\u00e1lkou dos\u00e1hl t\u00e9m\u011b\u0159 sedmi set, ale \u010cech\u016f bylo poh\u0159\u00edchu m\u00e9n\u011b ne\u017e dvacet. P\u0159\u00ed\u010d\u00ed se mi ale ty ostatn\u00ed ozna\u010dit za N\u011bmce, nebo\u0165 jejich p\u016fvod, rodiny a historie je poutala sp\u00ed\u0161 k Rakousku. Po Anschlussu pak v\u0161ichni bojeschopn\u00ed mu\u017ei \u2013 nejsp\u00ed\u0161 bez velk\u00e9ho nad\u0161en\u00ed \u2013 narukovali do slu\u017eby u Wehrmachtu a je nutno \u0159\u00edct, \u017ee se jich vr\u00e1tilo jenom p\u00e1r. A zbyl\u00ed obyvatel\u00e9, t. j. asi 500 star\u00fdch mu\u017e\u016f, \u017een a d\u011bt\u00ed, byli vyst\u011bhov\u00e1ni. T\u00e9m\u011b\u0159 polovina v\u0161ech dom\u016f byla str\u017eena a Hojn\u00e1 Voda (kter\u00e9\u017eto jm\u00e9no dal obci Franti\u0161ek Palack\u00fd) byla od\u0159\u00edznuta od vnitrozem\u00ed hrani\u010dn\u00edm p\u00e1smem. <\/p>\n\n\n\n

D\u011bde\u010dek chalupu na Hojn\u00e9 Vod\u011b koupil p\u0159\u00edmo od majitele ji\u017e na konci v\u00e1lky (tud\u00ed\u017e to nebyla pov\u00e1le\u010dn\u00e1 ko\u0159ist po odsunu) a n\u011bjak se mu poda\u0159ilo z\u00edskat povolen\u00ed, aby tam mohl jezdit (tedy sp\u00ed\u0161 chodit, proto\u017ee autobus kon\u010dil v Horn\u00ed Stropnici a na Hojnou Vodu to bylo p\u0159es 5 km do kopce). Kupodivu n\u00e1m to nezak\u00e1zali ani pozd\u011bji, kdy\u017e byl m\u016fj tat\u00ednek v krimin\u00e1le. V t\u00e9 dob\u011b n\u011bkolik m\u00e1lo p\u0159e\u017eiv\u0161\u00edch m\u00edstn\u00edch obyvatel za\u010dali dopl\u0148ovat p\u0159ist\u011bhovalci, hlavn\u011b ze Slovenska, mezi nimi\u017e p\u0159evl\u00e1dali tzv. \u201erumun\u0161t\u00ed Slov\u00e1ci\u201c. Zbytek neobydlen\u00fdch dom\u016f ch\u00e1tral\u2026<\/p>\n\n\n\n

A do t\u00e9to do doby, jenom malinko pozd\u011bji, tedy zhruba od roku 1956, ji\u017e zasahuj\u00ed m\u00e9 nejran\u011bj\u0161\u00ed d\u011btsk\u00e9 vzpom\u00ednky. B\u016fh mne obdaroval mimo\u0159\u00e1dnou pam\u011bt\u00ed, kter\u00e1 sah\u00e1 do opravdu \u00fatl\u00fdch let, a tak je mozaika m\u00fdch vzpom\u00ednek velmi bohat\u00e1 a barevn\u00e1. Tvo\u0159\u00ed ji kam\u00ednky obr\u00e1zk\u016f, zvuk\u016f, chut\u00ed, v\u016fn\u00ed, a pro\u017eitk\u016f.<\/p>\n\n\n\n

Na\u0161e chalupa byla posazena tro\u0161ku stranou, na okraji lesa a \u0161lo se k n\u00ed okolo opu\u0161t\u011bn\u00e9 fary, ch\u00e1traj\u00edc\u00edho poutn\u00edho kostela a zar\u016fstaj\u00edc\u00edho h\u0159bitova s rozpadaj\u00edc\u00ed se m\u00e1rnic\u00ed a h\u0159bitovn\u00ed zd\u00ed. Po vyst\u011bhov\u00e1n\u00ed p\u016fvodn\u00edch obyvatel nebyl nikdo, kdo by do kostela chodil a hroby ope\u010dov\u00e1val. Byl to \u00fasek cesty, kter\u00fd jsem jako d\u00edt\u011b nem\u011bl r\u00e1d ani ve dne, nato\u017e pak kdy\u017e jsme se s babi\u010dkou vraceli do chalupy ve\u010der s bandaskou \u010derstv\u011b nadojen\u00e9ho ml\u00e9ka od n\u011bkter\u00e9ho z p\u0159ist\u011bhovaleck\u00fdch chalupn\u00edk\u016f. To jsem se pevn\u011b chytil babi\u010d\u010diny ruky a pustil jsem se a\u017e u n\u00e1s na z\u00e1pra\u017e\u00ed. Nebyli jsme tam ale na \u00fapln\u00e9 samot\u011b, bylo to jak\u00e9si osam\u011bl\u00e9 dvoudom\u00ed. Vedle n\u00e1s byla je\u0161t\u011b jedna chalupa, trvale ob\u00fdvan\u00e1 p\u0159ist\u011bhovaleckou cik\u00e1nskou rodinou Ha\u0148ur\u016f. To byli naprosto \u00fa\u017easn\u00ed soused\u00e9, se kter\u00fdmi jsme se nejen m\u011bli r\u00e1di, ale kypr\u00e1 a bodr\u00e1 pan\u00ed Ha\u0148urov\u00e1 m\u011bla od na\u0161\u00ed chalupy kl\u00ed\u010de. Kdy\u017e tam del\u0161\u00ed dobu nikdo nebyl, chodila tam v\u011btrat a dohl\u00ed\u017eet, jestli je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. Jednou, mysl\u00edm tak n\u011bkdy v r. 1958, za n\u00e1mi p\u0159ijel na sobotu d\u011bde\u010dek. P\u0159i \u0161t\u00edp\u00e1n\u00ed d\u0159eva si usekl ukazov\u00e1\u010dek tak, \u017ee mu u lev\u00e9 ruky u\u017e jen doslova visel na n\u011bjak\u00e9 \u0161la\u0161e. Pan\u00ed Ha\u0148urov\u00e1 jako spr\u00e1vn\u00e1 \u010darod\u011bjnice vyb\u011bhla na louku za chalupou a na kraj lesa, vr\u00e1tila se s hromadou r\u016fzn\u00fdch kytek a bylin, z kter\u00fdch na kamnech okam\u017eit\u011b p\u0159ipravila odvar, a t\u00edm d\u011bde\u010dkovi ruku vydatn\u011b pol\u00e9vala. Potom z n\u011bj p\u0159ipravila na ruku z\u00e1bal a obvaz. Byla sobota ve\u010der a d\u011bde\u010dek m\u011bl jedinou mo\u017enost: doj\u00edt p\u011b\u0161ky a\u017e na n\u00e1dra\u017e\u00ed Nov\u00e9 Hrady, tedy skoro 15 kilometr\u016f. Odtamtud jel no\u010dn\u00edm flamendr\u00e1kem do \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic, kde \u0161el do nemocnice. Tam mu asi ve t\u0159i hodiny r\u00e1no dok\u00e1zali ten prst p\u0159i\u0161\u00edt tak, \u017ee o n\u011bj nep\u0159i\u0161el. Jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee bez bylinn\u00e9ho odvaru cik\u00e1nky Ha\u0148urov\u00e9 by byl prst ztracen a nikdo mi to nevymluv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Jak u\u017e jsem se zm\u00ednil, v t\u00e9 dob\u011b na Hojnou Vodu je\u0161t\u011b nedorazila elekt\u0159ina. D\u00edky tomu v\u0161echny moje ve\u010dern\u00ed a no\u010dn\u00ed vzpom\u00ednky jsou oz\u00e1\u0159eny v\u00fdhradn\u011b mihotav\u00fdm sv\u011btlem sv\u00ed\u010dek a vo\u0148avou z\u00e1\u0159\u00ed petrolejov\u00fdch lamp. \u017dlutav\u00e9 sv\u011btlo mal\u00fdch oken ozna\u010dovalo ve tm\u011b t\u011bch p\u00e1r dom\u016f, kde n\u011bkdo bydlel, zat\u00edmco ruiny a odhalen\u00e9 krovy rozpadaj\u00edc\u00edch se staven\u00ed vytv\u00e1\u0159elo tajemn\u00e9 siluety proti setm\u011bl\u00e9 \u010di u\u017e docela temn\u00e9 obloze, zpravidla vy\u0161\u0148o\u0159en\u00e9 myri\u00e1dami hv\u011bzd. Petrolejkami se sv\u00edtilo dokonce i v hospod\u011b pana \u0160ulisty. Z\u016fstal tam d\u011blat hospodsk\u00e9ho, i kdy\u017e u\u017e mu ji sedbrali. Host\u016f m\u011bl jen poskrovnu. P\u0159i sv\u00ed\u010dk\u00e1ch tam sed\u011bli dva \u2013 t\u0159i sedl\u00e1ci a tu a tam p\u0159ijeli gaz\u00edkem lampas\u00e1ci od p\u00e9es\u00e1k\u016f. <\/p>\n\n\n\n

Ve\u010dern\u00ed poch\u016fzky po vsi byly sou\u010d\u00e1st\u00ed na\u0161eho \u017eivota \u2013 chodili jsme v dob\u011b po ve\u010dern\u00edm dojen\u00ed pro ml\u00e9ko k chalupn\u00edk\u016fm, jejich\u017e jm\u00e9na byla nap\u0159\u00edklad Bula, Kali\u00e1nko \u010di Haraz\u00edm. Bulovi byli dvoj\u00ed, sta\u0159\u00ed a mlad\u00ed, ka\u017ed\u00e1 rodina v jin\u00e9m statku. My jsme pro ml\u00e9ko chodili nejv\u00edc k t\u011bm star\u0161\u00edm a p\u0159ib\u00edrali k n\u011bmu dom\u00e1c\u00ed tvaroh, vejce \u010di m\u00e1slo, kter\u00e9 p\u0159i sv\u00ed\u010dce v p\u0159eds\u00edni stloukala v m\u00e1selnici mezi koleny star\u00e1, vr\u00e1s\u010dit\u00e1 pan\u00ed Bulov\u00e1. J\u00e1 jsem se k nim b\u00e1l chodit, proto\u017ee tam hl\u00eddal ostr\u00fd vl\u010d\u00e1k. Byl sice uv\u00e1zan\u00fd, ale na ocelov\u00e9m lanku, kter\u00e9 mu umo\u017e\u0148ovalo obs\u00e1hnout cel\u00fd dv\u016fr a dos\u00e1hl prakticky a\u017e ke vstupn\u00edm dve\u0159\u00edm do chalupy. U\u017e jenom kovov\u00fd zvuk klouzaj\u00edc\u00ed kladky po ocelov\u00e9m lanku doprov\u00e1zen\u00fd zu\u0159iv\u00fdm \u0161t\u011bkotem ve mn\u011b budil hr\u016fzu, a tak jsem se do chalupy odv\u00e1\u017eil v\u011bt\u0161inou a\u017e kdy\u017e p\u0159i\u0161el star\u00fd pan Bula a vytvo\u0159il mezi mnou a \u010certem ochrannou ze\u010f. <\/p>\n\n\n\n

S bandaskou je\u0161t\u011b tepl\u00e9ho, \u010derstv\u011b nadojen\u00e9ho ml\u00e9ka a s dal\u0161\u00edm proviantem jsme se pak s babi\u010dkou vraceli do chalupy. Hlavn\u00edm pr\u016fvodcem t\u011bchto cest bylo ticho. Hlubok\u00e9 a temn\u00e9. Tak jako ve tm\u011b je z\u0159eteln\u011b vid\u011bt t\u0159eba i vzd\u00e1len\u00fd plam\u00ednek sv\u00ed\u010dky, na temn\u00e9m pozad\u00ed ticha se tu a tam rozsv\u00edtilo zahouk\u00e1n\u00ed s\u00fd\u010dka, za\u0161t\u011bknut\u00ed li\u0161ky \u010di srnce. A \u010das od \u010dasu do ticha zazn\u011bla s pat\u0159i\u010dnou ozv\u011bnou vzd\u00e1len\u00e1 d\u00e1vka ze samopalu\u2026 Ne\u017e jsem to v\u0161echno pochopil, ub\u011bhlo je\u0161t\u011b p\u00e1r let. Ale douf\u00e1m, \u017ee to bylo hlavn\u011b tak, jak mi o mnoho let pozd\u011bji vypr\u00e1v\u011bl jeden kluk, kter\u00fd na hranici slou\u017eil. Ten p\u0159ipustil, \u017ee se na hranici dost st\u0159\u00edlelo, ale \u00fadajn\u011b byla nej\u010dast\u011bj\u0161\u00edm c\u00edlem st\u0159elby zv\u011b\u0159, kterou si hrani\u010d\u00e1\u0159i v zapadl\u00fdch pos\u00e1dk\u00e1ch vylep\u0161ovali vojensk\u00fd j\u00eddeln\u00ed\u010dek. <\/p>\n\n\n\n

Denn\u00ed ticho zpest\u0159ovaly sporadick\u00e9 zvuky, jako nap\u0159\u00edklad \u0161t\u00edp\u00e1n\u00ed d\u0159\u00edv\u00ed, \u0161t\u011bk\u00e1n\u00ed psa, pravideln\u00fd \u0161ustot kosy souseda obstar\u00e1vaj\u00edc\u00edho krmen\u00ed pro kr\u00e1l\u00edky, nebo zvonec na krku kr\u00e1vy, kter\u00e1 se p\u0159i pastv\u011b dostala do bl\u00edzkosti na\u0161\u00ed chalupy. A potom je\u0161t\u011b zvuky, na kter\u00e9 jsem netrp\u011bliv\u011b \u010dekal: stojeden\u00e1ctka d\u0159eva\u0159\u016f, jak se plazila do kopce po silnici od Dobr\u00e9 Vody. Pozd\u011bji p\u0159ibyl typick\u00fd zvuk autobusu Praga RND s nezam\u011bniteln\u00fdm k\u0148our\u00e1n\u00edm pragov\u00e1ck\u00e9 t\u0159\u00edstup\u0148ov\u00e9 p\u0159evodovky, \u00fapln\u011b stejn\u00fdm, jak\u00fd m\u011bla o mnoho let pozd\u011bji moje o hodn\u011b men\u0161\u00ed Praga Piccolo. Autobus za\u010dal na Hojnou Vodu \u2013 pova\u017ete \u2013 jezdit dvakr\u00e1t denn\u011b. To byla nutnost pot\u00e9, co definitivn\u011b zav\u0159eli m\u00edstn\u00ed p\u011btit\u0159\u00eddku a t\u011bch p\u00e1r d\u011bt\u00ed bylo nutn\u00e9 vozit do \u0161koly v Horn\u00ed Stropnici. A snad nejv\u00edc jsem se t\u011b\u0161il na typick\u00fd zvuk motorky. Dost dlouho ve mn\u011b tento zvuk budil nad\u011bji, \u017ee na Jaw\u011b p\u0159ijede z v\u011bzen\u00ed t\u00e1ta. Ze star\u00e9 fotografie jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee na motorce jezdil a ostatn\u011b v Jaw\u011b v dob\u011b sv\u00e9ho zat\u010den\u00ed pracoval. S p\u0159ib\u00fdvaj\u00edc\u00edm \u010dasem jsem naznal, \u017ee t\u00e1ta to nebude, ale \u017ee by to mohl b\u00fdt aspo\u0148 na sv\u00e9m p\u00e9r\u00e1ku po\u0161\u0165\u00e1k pan St\u00e1rek, kter\u00fd t\u0159eba p\u0159iveze n\u011bjakou po\u0161tu. Kdy\u017e ne od t\u00e1ty \u2013 ten beztak nesm\u011bl ps\u00e1t moc \u010dasto, tak t\u0159eba od maminky z Prahy nebo od d\u011bde\u010dka, kter\u00fd chodil do pr\u00e1ce v Bud\u011bjic\u00edch a za n\u00e1mi mohl p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bt jen ob\u010das po pr\u00e1ci v sobotu a v ned\u011bli musel zp\u00e1tky. Pan St\u00e1rek m\u011b m\u011bl r\u00e1d, v\u017edycky m\u011b zvednul ze zem\u011b, objal m\u011b a zato\u010dil se se mnou kolem dokola. Hor\u0161\u00ed bylo, kdy\u017e to byl sice po\u0161\u0165\u00e1k, ale ten druh\u00fd, pan Valenta. Studen\u00fd \u010dum\u00e1k. A jak v\u0161ichni u\u017e tehdy v\u011bd\u011bli, tak est\u00e9b\u00e1k a udava\u010d. Co to znamen\u00e1, jsem pochopil a\u017e pozd\u011bji\u2026 Zaveden\u00ed elekt\u0159iny do vsi pak obohatilo rejst\u0159\u00edk zvuk\u016f o typick\u00e9 zvoniv\u00e9 m\u0148ouk\u00e1n\u00ed d\u0159eva \u0159ezan\u00e9ho na cirkul\u00e1rce. Tento zvuk jsem si tehdy zamiloval a miluji jej dodnes pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee m\u011b p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed do d\u011btstv\u00ed na Hojn\u00e9 Vod\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Nic se tak \u0161patn\u011b nesd\u011bluje slovy jako chu\u0165. Ka\u017ed\u00fd z n\u00e1s m\u00e1 sv\u016fj vzpom\u00ednkov\u00fd archiv chut\u00ed, kter\u00e9 doprov\u00e1zely jeho d\u011btstv\u00ed. A proto vynech\u00e1m v\u0161echny ty babi\u010d\u010diny l\u00edvance a bramborov\u00e9 placky a houbovou om\u00e1\u010dku a j\u00e1nev\u00edmcoje\u0161t\u011b. Ale na jednu chu\u0165, kterou m\u00e1m spojenou v\u00fdhradn\u011b s d\u011btstv\u00edm na Hojn\u00e9 Vod\u011b, zavzpom\u00ednat prost\u011b mus\u00edm. Ta chu\u0165 se jmenuje Carlina acaulis <\/em>subsp. acaulis <\/em>neboli pupava bezlody\u017en\u00e1<\/a>. Asi ji taky zn\u00e1te. Vypad\u00e1 jako slonem roz\u0161l\u00e1pnut\u00fd gigantick\u00fd bodl\u00e1k.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Stra\u0161n\u011b p\u00edch\u00e1 a b\u011bda, kdy\u017e na ni n\u011bkdo \u0161l\u00e1pne bosou nohou, dot\u00fdkat se j\u00ed rukama taky nen\u00ed radno. A p\u0159eci jsem se v\u017edy znovu pou\u0161t\u011bl do boje s touto je\u017eatou a pichlavou divnou kytkou, vyzbrojen p\u00fdchou ka\u017ed\u00e9ho mal\u00e9ho kluka, t. j. no\u017eem rybi\u010dkou, abych z n\u00ed navzdory v\u0161emu utrpen\u00ed vydoloval chu\u0165ov\u00fd poklad. Odborn\u011b se tomu \u0159\u00edk\u00e1 \u201epodsada \u00faboru\u201c. V re\u00e1lu je to takov\u00e9 bled\u00e9 kole\u010dko p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed pl\u00e1tek nevelk\u00e9 kedlubny. Kdy\u017e se poda\u0159\u00ed je o\u010distit od v\u0161eho ostr\u00e9ho a pichlav\u00e9ho, tak je to jedl\u00e9 a b\u00e1je\u010dn\u00e9. Jako kedlubna to nejen vypad\u00e1, ale i chutn\u00e1, ale s takovou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed lehce nasl\u00e1dlou p\u0159\u00edchut\u00ed. Docela by mne zaj\u00edmalo, kolik lid\u00ed z na\u0161eho spole\u010denstv\u00ed tohle taky zn\u00e1. Dejte v\u011bd\u011bt.<\/p>\n\n\n\n

S v\u016fn\u011bmi se to m\u00e1 velmi podobn\u011b, jako s chut\u011bmi. A tak se s touto kapitolkou vypo\u0159\u00e1d\u00e1m tak\u00e9 pouze s jedinou v\u016fn\u00ed. To byla v\u016fn\u011b v m\u00edstn\u00edm obch\u016fdku zvan\u00e9m konzum, kter\u00fd na sv\u00e9m m\u00edst\u011b existoval ji\u017e od dob nejv\u011bt\u0161\u00ed sl\u00e1vy obce v 19. stolet\u00ed. Za m\u00e9ho nejran\u011bj\u0161\u00edho d\u011btstv\u00ed m\u00edval otev\u0159eno zpravidla jenom dvakr\u00e1t za t\u00fdden. Prod\u00e1vala tam hodn\u00e1 pan\u00ed \u010cadkov\u00e1, kter\u00e1 m\u011bla dceru asi o rok mlad\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1, a kterou jsem o p\u00e1r let pozd\u011bji, v n\u011bjak\u00fdch dvan\u00e1cti \u2013 t\u0159in\u00e1cti letech tajn\u011b (hodn\u011b tajn\u011b) miloval. Obchod se vyzna\u010doval v\u016fn\u00ed, kter\u00e1 se do jeho st\u011bn a d\u0159ev\u011bn\u00e9 podlahy ukl\u00e1dala minim\u00e1ln\u011b sto let. Byla to \u00fa\u017easn\u00e1 sm\u011bsice slo\u017een\u00e1 z v\u016fn\u011b \u010derstv\u00e9ho chleba, mouky, kter\u00e1 se tehdy do obchodu je\u0161t\u011b dod\u00e1vala ve velk\u00fdch pytl\u00edch a z\u00e1kazn\u00edkovi se odva\u017eovala do pap\u00edrov\u00fdch pytl\u00edk\u016f, v\u016fn\u011b k\u016f\u017ee z bi\u010d\u016f, bra\u0161en a sou\u010d\u00e1st\u00ed v\u00fdstroje pro kon\u011b, syrov\u00fdch brambor, kter\u00e9 se prod\u00e1valy z\u00e1kazn\u00edk\u016fm do p\u0159inesen\u00fdch vlastn\u00edch s\u00ed\u0165ovek a nab\u00edraly se lopatkou na smet\u00ed. V\u0161echny tyto v\u016fn\u011b spojoval do hutn\u00e9ho aromatu l\u00edh, ferme\u017e, terpent\u00fdn a hlavn\u011b petrolej, kter\u00fd se \u010depoval ze sud\u016f do l\u00e1hv\u00ed od octa, kter\u00e9 si museli z\u00e1kazn\u00edci sami p\u0159in\u00e9st. A kdy\u017e jsem si tento vn\u011bj\u0161\u00ed vo\u0148av\u00fd \u00e9ter doplnil z vlastn\u00ed pusy cucav\u00fdm \u0161pal\u00ed\u010dkem, fialkou nebo mejdl\u00ed\u010dkem, byl vjem absolutn\u00ed a dokonal\u00fd. Nemus\u00edm podot\u00fdkat, \u017ee ty cucav\u00e9 bonb\u00f3ny byly na voln\u00e9 hromad\u011b ve vitr\u00edn\u011b na pult\u011b hned vedle na\u010dat\u00e9ho kola \u201epl\u00eds\u0148\u00e1ku\u201c, jak se tehdy \u0159\u00edkalo s\u00fdru niva, a prod\u00e1valy se po nabr\u00e1n\u00ed na lopatku na v\u00e1hu do kornoutu. Kdy\u017e potom n\u011bkdy v sedmdes\u00e1t\u00fdch letech na opa\u010dn\u00e9m konci vsi bol\u0161evik postavil takovou tu uniformn\u00ed modern\u00ed prodejnu, jakou dodnes potk\u00e1v\u00e1me po cel\u00e9m \u010desk\u00e9m venkov\u011b, a star\u00fd konzum zav\u0159el, poc\u00edtil jsem to jako hlubokou r\u00e1nu v du\u0161i, kter\u00e1 se hojila spoustu let. Nesm\u00ed\u0159ilo m\u011b s t\u00edm ani to, \u017ee v nov\u00e9 prodejn\u011b je\u0161t\u011b spoustu let prod\u00e1vala pan\u00ed \u010cadkov\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

Nebyla to r\u00e1na jedin\u00e1. Mus\u00edm se zm\u00ednit je\u0161t\u011b aspo\u0148 o dvou dal\u0161\u00edch. Jako velkou ztr\u00e1tu jsem c\u00edtil, kdy\u017e se na vrcholu Krav\u00ed hory jednu zimu z\u0159\u00edtil triangl je\u0161t\u011b z dob star\u00e9ho Rakouska, kter\u00fd v\u0161ak zcela jasn\u011b identifikoval \u201etu moji\u201c Krav\u00ed horu zdaleka mezi ostatn\u00edmi kopci ji\u017e skoro od Bud\u011bjovic. A asi nejv\u011bt\u0161\u00ed ztr\u00e1ta bylo str\u017een\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 \u010dty\u0159i sta let star\u00e9ho zm\u00edn\u011bn\u00e9ho poutn\u00edho kostela sv. Anny n\u011bkdy v polovin\u011b \u0161edes\u00e1t\u00fdch let. Hojn\u00e1 Voda p\u0159i\u0161la o svoji typickou dominantu dvou cibul\u00ed \u2013 \u010dern\u00e9 na kostele a \u010derven\u00e9 na zvonici. Zvonice nebyla sou\u010d\u00e1st\u00ed kostela, je to samostatn\u00e1 stavba na druh\u00e9 stran\u011b silnice a p\u0159e\u017eila na\u0161t\u011bst\u00ed dodnes. A z les\u016f na vrcholku Krav\u00ed hory na\u0161t\u011bst\u00ed u\u017e zase vy\u010duhuje triangl, tedy vojensk\u00e1 kovov\u00e1 hl\u00e1ska, kter\u00e1 p\u016fvodn\u011b m\u011bla \u201ezkvalitnit ostrahu hranic\u201c a dnes slou\u017e\u00ed jako voln\u011b p\u0159\u00edstupn\u00e1 rozhledna. Je to jen pro odv\u00e1\u017en\u00e9, leze se na ni po \u017eeb\u0159\u00edc\u00edch.<\/p>\n\n\n\n

U\u017e bych m\u011bl kon\u010dit, a tak snad jenom je\u0161t\u011b p\u00e1r lidi\u010dek, kte\u0159\u00ed neodd\u011bliteln\u011b pat\u0159ili k m\u00edstn\u00edmu koloritu. U\u017e jsem se zm\u00ednil o Ha\u0148urov\u00fdch a Bulov\u00fdch, pan\u00ed \u010cadkov\u00e9 a po\u0161\u0165\u00e1ku St\u00e1rkovi. Za zm\u00ednku ale stoj\u00ed tak\u00e9 jedna velmi star\u00e1 d\u00e1ma, kterou si pamatuji jenom jak sed\u00ed ml\u010dky a t\u00e9m\u011b\u0159 bez hnut\u00ed p\u0159ed sv\u00fdm dome\u010dkem na lavi\u010dce u silnice. \u0158\u00edkalo se j\u00ed \u201eV\u00edde\u0148a\u010dka\u201c a byla to jedna z nemnoha p\u016fvodn\u00edch n\u011bmecky mluv\u00edc\u00edch obyvatel. \u00dadajn\u011b se d\u00edky p\u0159\u00edbuzn\u00fdm na sklonku sv\u00e9ho \u017eivota do V\u00eddn\u011b \u010di jinam do Rakouska nakonec dostala a pr\u00fd se do\u017eila sta let. A ve vedlej\u0161\u00edm dom\u011b \u017eili rovn\u011b\u017e sta\u0159\u00ed man\u017eel\u00e9 Kuppelhuberovi. Ob\u010das jsem tam za\u0161el, pozdravil \u201ekutentag\u201c a za odm\u011bnu dostal do pana Kupra (takhle jsem si to s\u00e1m pro sebe zkr\u00e1til) tvarohovou homolku. Pod\u011bkoval jsem sice \u201etanke\u0161en\u201c, ale z\u00e1rove\u0148 jsem poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b \u0159e\u0161il to, \u010demu se \u0159\u00edk\u00e1 \u201esm\u00ed\u0161en\u00e9 pocity\u201c. Byl jsem moc r\u00e1d a poct\u011bn t\u00edm, \u017ee jsem byl obdarov\u00e1n, ale homolky mi zoufale nechutnaly a nev\u011bd\u011bl jsem si s nimi rady. V\u011bt\u0161inou to znamenalo se vydat necht\u011bn\u011b zp\u00e1tky do chalupy a vz\u00e1cn\u00fd dar p\u0159edat babi\u010dce k dal\u0161\u00edmu zpracov\u00e1n\u00ed. A na z\u00e1v\u011br snad je\u0161t\u011b pan Smitka, kter\u00fd \u017eil v h\u00e1jovn\u011b u mal\u00e9ho rybn\u00edka a\u017e dost daleko za Hojnou Vodou. Kdy\u017e jsme jej ob\u010das nav\u0161t\u00edvili, zapsal se mi do pam\u011bti t\u00edm, jak po dvo\u0159e pob\u00edhal ve sv\u00e9 uniform\u011b ve slepi\u010dinc\u00edch, husinc\u00edch a kachy\u0148c\u00edch sice bos, ale s les\u00e1ckou \u010depic\u00ed na hlav\u011b, a hlavn\u011b v\u017edy s flintou p\u0159es rameno, kterou snad neodkl\u00e1dal, ani kdy\u017e \u0161el sp\u00e1t. <\/p>\n\n\n\n

Po \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9m \u00fastupu hrani\u010dn\u00edho p\u00e1sma, kter\u00fd byl nejv\u011bt\u0161\u00ed v polovin\u011b \u0161edes\u00e1t\u00fdch let (v sedmdes\u00e1t\u00fdch letech to zase \u0161oupli o kus do vnitrozem\u00ed) se Hojn\u00e1 Voda postupn\u011b stala obl\u00edben\u00fdm m\u00edstem letn\u00edch pobyt\u016f. N\u011bkolik dom\u016f se stalo rekrea\u010dn\u00edmi objekty r\u016fzn\u00fdch podnik\u016f, p\u0159edev\u0161\u00edm z \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic, \u0160ulistovic hospoda se stala hotelem Hojn\u00e1 Voda, n\u011bjakou dobu provozovala i mal\u00fd kemp pro stana\u0159e a starosv\u011btsk\u00fd klid a atmosf\u00e9ra se nen\u00e1vratn\u011b vytratily. Jezdil jsem tam je\u0161t\u011b n\u011bjakou dobu, pova\u017eoval jsem prakticky za povinnost se tam objevit alespo\u0148 jednou za rok, ale dnes u\u017e bohu\u017eel neplat\u00ed ani to. <\/p>\n\n\n\n

Hojn\u00e1 Voda m\u00fdch vzpom\u00ednek je ta nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Ale\u0161 Do\u010dkal T5<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Autor: Ale\u0161 Do\u010dkal, T5 Hojn\u00e1 Voda v Novohradsk\u00fdch hor\u00e1ch. Konec pades\u00e1t\u00fdch a \u0161edes\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta. Jezdil jsem tam spoustu let i potom,<\/p>\n","protected":false},"author":4,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"colormag_page_layout":"default_layout","inline_featured_image":false,"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"categories":[12],"tags":[54,73,72],"class_list":["post-430","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pojdme-si-povidat","tag-54","tag-detstvi","tag-pojdme-si-povidat"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/430","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/4"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=430"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/430\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3568,"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/430\/revisions\/3568"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=430"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=430"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=430"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}