{"id":460,"date":"2021-03-09T23:51:00","date_gmt":"2021-03-09T22:51:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.takpraha.cz\/wp\/?p=460"},"modified":"2021-03-13T14:12:42","modified_gmt":"2021-03-13T13:12:42","slug":"joy-aneb-cerna-radost-bileho-vetrelce","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/2021\/03\/09\/joy-aneb-cerna-radost-bileho-vetrelce\/","title":{"rendered":"Joy \u2013 aneb \u010dern\u00e1 radost b\u00edl\u00e9ho vet\u0159elce"},"content":{"rendered":"\n

Autor: Ale\u0161 Do\u010dkal<\/strong>, T5<\/p>\n\n\n\n

Co v\u0161echno se muselo st\u00e1t a co v\u0161echno p\u0159edch\u00e1zelo okam\u017eiku, ve kter\u00e9m za\u010d\u00edn\u00e1 toto moje vypr\u00e1v\u011bn\u00ed, by vydalo na n\u011bkolik \u0161tos\u016f virtu\u00e1ln\u00edho pap\u00edru. Ale pro tento p\u0159\u00edb\u011bh to nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd v\u00fdznam, tak t\u0159eba a\u017e n\u011bkdy jindy\u2026<\/p>\n\n\n\n

V\u0161echno za\u010d\u00edn\u00e1 kter\u00fdsi p\u00e1tek n\u011bkdy na ja\u0159e 1995 ve chv\u00edli, kdy jsem \u2013 od\u011bn do b\u011bloskvouc\u00ed ko\u0161ile s \u010dern\u00fdm mot\u00fdlkem na krku, smokingov\u00e9 sako u\u017e jsem si drze sundal a p\u0159ehodil p\u0159es op\u011bradlo sv\u00e9ho sedadla \u2013 sed\u011bl za volantem ikonick\u00e9ho st\u0159\u00edbrn\u00e9ho t\u0159\u00edn\u00e1pravov\u00e9ho americk\u00e9ho autobusu, takov\u00e9ho, kter\u00fd mnoho desetilet\u00ed slou\u017eil a v modernizovan\u00fdch \u00faprav\u00e1ch snad slou\u017e\u00ed dodnes u americk\u00e9ho \u010cSAD, \u010dili Grayhoundu. Tenhle m\u016fj pat\u0159il spole\u010dnosti Gatsby Limousine Service, kde jsem pracoval jako chauffeur (!) a jezdil jsem tam se v\u0161\u00edm, \u010d\u00edm vozov\u00fd park t\u00e9to spole\u010dnosti disponoval \u2013 od Lincoln Towncar p\u0159es osmimetrovou limuz\u00ednu Lincoln, a\u017e po tenhle k\u0159i\u017en\u00edk. Na palub\u011b autobusu vp\u0159edu ozna\u010den\u00e9ho \u201eCharter\u201c bylo v\u010detn\u011b m\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 pades\u00e1t lid\u00ed, j\u00e1 jedin\u00fd b\u00edl\u00e9 pleti. Nebudu se rozepisovat, jak v re\u00e1lu funguj\u00ed mezirasov\u00e9 vztahy v USA, jenom mohu ka\u017ed\u00e9ho ubezpe\u010dit, \u017ee takov\u00e1to kompaktn\u00ed skupina Afroameri\u010dan\u016f si um\u00ed sv\u00e9ho b\u00edl\u00e9ho \u0161of\u00e9ra docela dob\u0159e vychutnat. Pasa\u017e\u00e9ry jsem r\u00e1no nalo\u017eil p\u0159ed kostelem Ebenezer Baptist Church ve m\u011bst\u011b Sandusky ve st\u00e1t\u011b Ohio na b\u0159ehu jezera Erie a sm\u011b\u0159oval jsem do m\u011bsta zlo\u010dinu Chicaga ve st\u00e1t\u011b Illinois.<\/p>\n\n\n\n

M\u00ed pasa\u017e\u00e9\u0159i byli \u010dlenov\u00e9 v\u00fdhradn\u011b \u010dern\u00e9 kongregace v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9 baptistick\u00e9 c\u00edrkve a pod veden\u00edm sv\u00e9ho reverenda jeli na v\u00fdro\u010dn\u00ed dru\u017eebn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvu sv\u00e9 sp\u0159\u00e1telen\u00e9 kongregace stejn\u00e9 c\u00edrkve a stejn\u00e9 barvy v Chicagu. Maj\u00ed zaveden\u00fd zvyk se jednou za rok nav\u0161t\u011bvovat, p\u0159i\u010dem\u017e jednou jede Chicago do Ohia, p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed rok zas naopak \u2013 a to byl pr\u00e1v\u011b tento p\u0159\u00edpad. Poda\u0159ilo se mi po asi osmi hodin\u00e1ch j\u00edzdy v Chicagu celkem \u00fasp\u011b\u0161n\u011b naj\u00edt n\u00e1\u0161 hotel (navigace tenkr\u00e1t je\u0161t\u011b neexistovaly) a potom jsem m\u011bl v podstat\u011b a\u017e do ned\u011bln\u00edho r\u00e1na volno. Je pozoruhodn\u00e9, jak i v Americe, kde m\u016f\u017eete koupit kdekoliv cokoliv kdykoliv, obyvatel\u00e9 men\u0161\u00edch m\u011bst jsou sti\u017eeni n\u00e1kupn\u00ed hore\u010dkou, jakmile se ocitnou ve v\u011bt\u0161\u00edm m\u011bst\u011b. To se mne ale net\u00fdkalo, to bylo v sobotu. Moje slu\u017eba za\u010dala zase a\u017e v ned\u011bli r\u00e1no.<\/p>\n\n\n\n

V ned\u011bli r\u00e1no bylo m\u00fdm \u00fakolem celou spole\u010dnost odv\u00e9zt z hotelu do kostela sp\u0159\u00e1telen\u00e9 kongregace na mimo\u0159\u00e1dn\u011b slavnostn\u00ed a mimo\u0159\u00e1dn\u011b dlouhou spole\u010dnou bohoslu\u017ebu, kter\u00e1 m\u011bla prob\u00edhat a\u017e do odpoledn\u00edch hodin, a m\u011bla b\u00fdt zakon\u010dena spole\u010dnou veselic\u00ed s poho\u0161t\u011bn\u00edm. Se sev\u0159en\u00fdm sv\u011bra\u010dem se mi poda\u0159ilo dorazit na spr\u00e1vn\u00e9 m\u00edsto. Musel jsem toti\u017e proj\u00ed\u017ed\u011bt nev\u00e1bnou starou \u010dtvrt\u00ed s \u00fazk\u00fdmi ulicemi, kde drobn\u00e1 chyba v navigaci mohla znamenat slo\u017eit\u00e9 couv\u00e1n\u00ed \u010di obracen\u00ed ne zrovna mr\u0148av\u00e9ho autobusu, je\u017e by nav\u00edc bylo cestuj\u00edc\u00edmi vn\u00edm\u00e1no jako profesn\u00ed selh\u00e1n\u00ed a \u0161of\u00e9rsk\u00e9 neum\u011btelstv\u00ed. Ale byl jsem \u0161\u0165astn\u011b na m\u00edst\u011b, cestuj\u00edc\u00ed vyprazd\u0148ovali autobus a vel\u00edc\u00ed reverend za mnou p\u0159i\u0161el a ozn\u00e1mil mi, \u017ee m\u00e1m b\u00fdt nachyst\u00e1n na odjezd zp\u011bt do Ohia od \u010dty\u0159 hodin odpoledne a \u017ee si do t\u00e9 doby m\u016f\u017eu d\u011blat co chci. A v tu chv\u00edli ze mne bez rozm\u00fd\u0161len\u00ed zcela spont\u00e1nn\u011b vypadla ot\u00e1zka, kter\u00e1 i mne samotn\u00e9ho zasko\u010dila, ale u\u017easl\u00e9ho reverenda p\u0159\u00edmo \u0161okovala: \u201eA mohl bych j\u00edt s v\u00e1mi\u2026?\u201c<\/p>\n\n\n\n

A tak jsem \u0161el do \u201ekostela\u201c. Byl to typick\u00fd cihlov\u00fd o\u0161unt\u011bl\u00fd star\u00fd bar\u00e1k z\u00a019. stolet\u00ed, v\u00a0o\u0161unt\u011bl\u00e9 \u010dtvrti pod oblouky h\u0159mot\u00edc\u00ed nadzemn\u00ed dr\u00e1hy, kter\u00fd p\u016fvodn\u011b zcela jist\u011b slou\u017eil jako skladi\u0161t\u011b \u010di mal\u00e1 manufaktura n\u011b\u010deho, a kter\u00fd byl nejsp\u00ed\u0161 na del\u0161\u00ed dobu zanedb\u00e1n a opu\u0161t\u011bn, aby se z\u00a0n\u011bj nakonec \u2013 z\u0159ejm\u011b sv\u00e9pomoc\u00ed \u2013 stal chr\u00e1m P\u00e1n\u011b. Jak\u00e9si hledi\u0161t\u011b \u2013 tedy chr\u00e1movou lo\u010f \u2013 zaplnila uli\u010dkou rozd\u011blen\u00e1 sm\u011bsice r\u016fzn\u00fdch \u017eidl\u00ed kombinovan\u00fdch s lavicemi poch\u00e1zej\u00edc\u00edmi nejsp\u00ed\u0161 ze star\u00e9ho biografu. To, \u010d\u00edm je v\u00a0b\u011b\u017en\u00fdch kostel\u00edch presbyt\u00e1\u0159 neboli kn\u011b\u017ei\u0161t\u011b, byl pom\u011brn\u011b velk\u00fd prostor, kde byl stranou um\u00edst\u011bn\u00fd skromn\u00fd pulpit, v\u00a0pop\u0159ed\u00ed oby\u010dejn\u00fd st\u016fl s\u00a0nezbytnostmi pro pot\u0159eby m\u0161e, v\u00a0lev\u00e9m zadn\u00edm rohu kompletn\u00ed bic\u00ed souprava a uprost\u0159ed toho v\u0161eho se nam\u00edsto olt\u00e1\u0159e skv\u011bly \u00fa\u017easn\u00e9 a jist\u011b tak\u00e9 ji\u017e n\u011bco pamatuj\u00edc\u00ed Hammondky<\/a>. Jejich typick\u00fd zvuk jsem znal a fascinoval mne ji\u017e od ran\u00e9ho ml\u00e1d\u00ed, ale takhle na\u017eivo jsem je uvid\u011bl poprv\u00e9 v\u00a0\u017eivot\u011b.<\/p>\n\n\n\n

\"\"\/<\/a>
Hammondky, CC BY 2.0<\/a> \u2013 Jean-Pierre Dalb\u00e9ra<\/a>\u00a0<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Musel jsem je\u0161t\u011b lehce p\u0159eparkovat a zajistit bus, a tak jsem do t\u00e9m\u011b\u0159 narvan\u00e9 bohoslu\u017eebn\u00ed s\u00edn\u011b vch\u00e1zel jako skoro posledn\u00ed. Odhadem v\u00edce ne\u017e stovka p\u0159\u00edtomn\u00fdch samoz\u0159ejm\u011b zaregistrovala m\u016fj p\u0159\u00edchod a oto\u010dili ke mn\u011b sv\u00e9 pohledy. Z tv\u00e1\u0159\u00ed, kter\u00e9 na mne z\u00edraly, jsem si p\u0159e\u010detl jasnou zpr\u00e1vu: v d\u011bjin\u00e1ch t\u011bchto dvou kongregac\u00ed, najm\u011b pak na tomto v\u00fdro\u010dn\u00edm slavnostn\u00edm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, jsem byl historicky prvn\u00ed bledou tv\u00e1\u0159\u00ed, kter\u00e1 kdy naru\u0161ila jejich kruhy. Vzadu byly posledn\u00ed dv\u011b \u0159ady obsazen\u00e9 p\u0159eci jenom \u0159\u00eddce, a tak jsem se tam uch\u00fdlil a sna\u017eil se p\u0159edst\u00edrat, \u017ee tam nejsem.<\/p>\n\n\n\n

A pak to za\u010dalo. Shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed zah\u00e1jil reverend za dom\u00e1c\u00ed, na sc\u00e9nu nastoupil nejprve m\u00edstn\u00ed d\u00e1msk\u00fd p\u011bveck\u00fd sbor v jednotn\u00fdch dlouh\u00fdch r\u00f3b\u00e1ch na bedrech s \u201ehonz\u00edky\u201c v podob\u011b obrovsk\u00fdch ma\u0161l\u00ed, kter\u00e9 \u010dasto vy\u010duhovaly p\u0159es siluetu postav, n\u011bkdy i prostorov\u011b v\u00fdrazn\u00fdch. D\u00e1my spustily a mn\u011b bylo okam\u017eit\u011b jasn\u00e9, \u017ee budu sv\u011bdkem zcela mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch okam\u017eik\u016f cel\u00e9ho sv\u00e9ho \u017eivota. Po n\u011bkolika \u00fa\u017easn\u00fdch gospelech k nim p\u0159ibyl d\u00e1msk\u00fd p\u011bveck\u00fd sbor host\u00ed. Stejn\u011b vy\u0161\u0148o\u0159en\u00fd, v r\u00f3b\u00e1ch prakticky stejn\u00e9ho st\u0159ihu, jen v jin\u00e9 barevn\u00e9  kombinaci. Proud hudebn\u00ed slasti pokra\u010doval, jen ob\u010das p\u0159eru\u0161en\u00fd liturgick\u00fdmi \u00fakony postupuj\u00edc\u00edho ob\u0159adu. Nevn\u00edmal jsem, kolik \u010dasu ub\u011bhlo, kdy\u017e nade\u0161el \u010das promluvy nebo chcete-li postaru k\u00e1z\u00e1n\u00ed. To byla \u2013 dle zaveden\u00e9ho po\u0159\u00e1dku \u2013 z\u00e1le\u017eitost pro reverenda z dru\u017estva host\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Ka\u017ed\u00fd z n\u00e1s m\u00e1 zajist\u00e9 alespo\u0148 n\u011bjakou zku\u0161enost s n\u00e1bo\u017eensk\u00fdmi ob\u0159ady r\u016fzn\u00fdch na\u0161ich c\u00edrkv\u00ed a denominac\u00ed \u2013 od drmoliv\u00fdch k\u00e1z\u00e1n\u00ed st\u00e1rnouc\u00edch katolick\u00fdch kn\u011b\u017e\u00ed pro venkovsk\u00e9 babi\u010dky, p\u0159es \u00favahy nad cit\u00e1ty z Nov\u00e9ho Z\u00e1kona obl\u00edben\u00e9 zejm\u00e9na u protestantsk\u00fdch c\u00edrkv\u00ed, a\u017e po zcela mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 proslovy mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch osobnost\u00ed, jako byl t\u0159eba Sv\u00e1\u0165a Kar\u00e1sek. Nemohu nevzpomenout na emocion\u00e1ln\u00ed promluvy far\u00e1\u0159ky D\u00e1\u0161i Wienerov\u00e9 v na\u0161em sboru C\u00edrkve \u010deskoslovensk\u00e9 husitsk\u00e9, kterou jsem chodil za bol\u0161evika dychtiv\u011b poslouchat, proto\u017ee jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee pan\u00ed far\u00e1\u0159ka b\u011bhem sv\u00e9 promluvy bude daleko \u010dast\u011bji ne\u017e P\u00edsmo citovat \u201estar\u00e9ho p\u00e1na\u201c (rozum\u011bj TGM). V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b ale ve v\u0161ech t\u011bchto p\u0159\u00edpadech je smyslem promluvy sd\u011blen\u00ed. O Ebenezer Baptist  Church to a\u017e tak neplat\u00ed. Tam je smyslem a c\u00edlem promluvy vzbudit siln\u00e9 emoce. Promlouvaj\u00edc\u00ed reverend si zpravidla jako st\u0159edobod sv\u00e9 promluvy vybere n\u011bjak\u00e9 slovo, kter\u00e9 pak zazn\u00edv\u00e1 v ka\u017ed\u00e9 v\u011bt\u011b, kterou pronese. A nejl\u00e9pe, kdy\u017e zazn\u00ed v\u017edy jako posledn\u00ed. Vybran\u00fdm slovem pro tento den bylo slovo \u201ejoy\u201c, \u010dili radost.<\/p>\n\n\n\n

\u201eSestry a brat\u0159\u00ed, rok uplynul a op\u011bt jsme se setkali. \u0158ekn\u011bte \u2013 nen\u00ed to radost?\u201c (\u2026..isn\u00b4t  it a joy?) za\u010dal reverend velmi civiln\u011b klidn\u00fdm hlasem. Chodil pomalu uli\u010dkou mezi v\u011b\u0159\u00edc\u00edmi na zp\u016fsob \u201ekr\u00e1\u010dej\u00edc\u00edch profesor\u016f\u201c. \u201eR\u00e1d t\u011b vid\u00edm sestro, je to pro mne velk\u00e1 radost\u201c (\u2026.what a great joy!), obr\u00e1til se na starou \u010derno\u0161ku a pohladil ji po tv\u00e1\u0159i. \u201eVid\u00edm, \u017ee do sboru p\u0159ibylo n\u011bkolik na\u0161ich nejmlad\u0161\u00edch, to jo obrovsk\u00e1 radost\u201c, oto\u010dil se k hlou\u010dku d\u011bt\u00ed. A takhle a v tomto duchu to pokra\u010dovalo. Po n\u011bjak\u00e9m \u010dase jsem ale zaznamenal n\u011bco nov\u00e9ho v jeho promluv\u011b, i kdy\u017e z po\u010d\u00e1tku to bylo sotva znateln\u00e9. P\u0159ich\u00e1zely dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed v\u011bty promluvy, st\u00e1le je\u0161t\u011b v civiln\u00edm proveden\u00ed, ale to z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 slovo \u201ejoy\u201c u\u017e zazn\u00edvalo jakoby tro\u0161ku zp\u011bvn\u011b. S ka\u017edou dal\u0161\u00ed radost\u00ed, ale velmi pomalu a nen\u00e1padn\u011b, se civiln\u00ed duch pron\u00e1\u0161en\u00fdch v\u011bt za\u010dal vytr\u00e1cet. Reverend\u016fv hlas se st\u00e1val nal\u00e9hav\u011bj\u0161\u00edm, nab\u00fdval na s\u00edle i v\u00fd\u0161ce t\u00f3nu. Z \u0159ad v\u011b\u0159\u00edc\u00edch bylo mo\u017en\u00e9 zaslechnout prvn\u00ed reakce, zprvu v\u011bt\u0161inou ve form\u011b pochvaln\u00e9ho zamru\u010den\u00ed a p\u0159itak\u00e1n\u00ed. Zp\u011bvn\u00e1 u\u017e nebyla jenom z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e1 radost \u201e\u2026joy\u201c, ale hlas se zvedal ke zp\u011bvn\u00e9mu projevu ji\u017e od poloviny ka\u017ed\u00e9 pronesen\u00e9 v\u011bty. Reakce sboru rovn\u011b\u017e nab\u00edrala na intenzit\u011b. Promluva to byla dlouh\u00e1 \u2013 v\u017edy\u0165 m\u011bla b\u00fdt hlavn\u00edm bodem programu bohoslu\u017eby, kter\u00e1 m\u011bla trvat a\u017e do odpoledn\u00edch hodin. Nev\u00edm, jak dlouho to je\u0161t\u011b trvalo, ne\u017e se jednotliv\u00e9 v\u011bty \u201epromluvy\u201c staly hluboce proc\u00edt\u011bn\u00fdm, te\u010f ji\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 zcela zp\u00edvan\u00fdm projevem na zp\u016fsob autentick\u00fdch nahr\u00e1vek lidov\u00fdch bluesman\u016f z Delty. V s\u00e1le to v\u0159elo. V\u011b\u0159\u00edc\u00ed vyskakovali z \u017eidl\u00ed, m\u00e1vali rukama nad hlavou a odpov\u00eddali reverendovi hlasit\u00fdmi v\u00fdk\u0159iky, jako\u201c \u201eYeees, brother! You are right! Yeeeees!\u201c. To u\u017e ale u Hammond sed\u011bl dom\u00e1c\u00ed reverend a ka\u017edou dal\u0161\u00ed \u201e\u2026.joy!!!!!\u201c stvrdil t\u00edm, \u017ee do kl\u00e1ves hodil t\u011b\u017ek\u00e9 \u201ekilo\u201c a jeho asi t\u0159in\u00e1ctilet\u00fd syn u bic\u00edch je o\u0161perkoval s lehkost\u00ed Buddyho Riche po\u0159\u00e1dn\u00fdm \u201ebrejkem\u201c, \u010dili kr\u00e1tk\u00fdm s\u00f3lem na bic\u00ed, p\u0159i kter\u00e9m nevynechal jedin\u00fd kousek sv\u00e9 bohat\u011b vybaven\u00e9 soupravy. Ru\u010di\u010dky na pomysln\u00fdch emociometrech \u0161plhaly k maximu. A pak v\u0161e vyvrcholilo gospelovou erupc\u00ed ze v\u0161ech d\u00e1msk\u00fdch hrdel obou spojen\u00fdch p\u011bveck\u00fdch sbor\u016f, zat\u00edmco v\u0161ichni v\u011b\u0159\u00edc\u00ed povstali a houpali se do rytmu\u2026<\/p>\n\n\n\n

Palec dol\u016f:<\/p>\n\n\n\n

Bohat\u00e1 spiritu\u00e1ln\u00ed krm\u011b obsahovala p\u0159eci jenom jedno naho\u0159kl\u00e9 soust\u00ed\u010dko. V jednu chv\u00edli v pr\u016fb\u011bhu bohoslu\u017eby nast\u00e1v\u00e1 okam\u017eik, kdy se na reverend\u016fv povel v\u0161ichni zvednou ze sv\u00fdch \u017eidl\u00ed a s vehemenc\u00ed mravenc\u016f, kter\u00fdm jste hodili \u0161i\u0161ku do mraveni\u0161t\u011b, se za\u010dnou hem\u017eit po cel\u00e9m s\u00e1le a navz\u00e1jem se obj\u00edmat a pot\u0159\u00e1sat si rukama. Ka\u017ed\u00fd se sna\u017e\u00ed stihnout co nejv\u011bt\u0161\u00ed po\u010det z\u00e1\u0159ez\u016f. Bal\u00e1bile p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed chv\u00edle, kdy si po\u010detn\u00e1 parta kamar\u00e1d\u016f v n\u011bjak\u00e9 nep\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9 m\u00edstnosti za\u010dne p\u0159\u00e1t o p\u016flnoci na Silvestra. Jenom j\u00e1 jsem st\u00e1l v t\u00e9 sv\u00e9 zadn\u00ed lavici jako \u201etvrd\u00fd \u00fd\u201c. Kolem mne se vytvo\u0159ila neviditeln\u00e1 kruhov\u00e1 obrana a j\u00e1 nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1m d\u011blat. Z trapnosti chv\u00edle mne vysvobodil a\u017e \u201em\u016fj\u201c reverend, kter\u00fd ke mn\u011b p\u0159i\u0161el a podal mi ruku, \u010d\u00edm\u017e nejsp\u00ed\u0161 polechtal k\u0159es\u0165ansk\u00e9 sv\u011bdom\u00ed jedn\u00e9 asi tak osmdes\u00e1tilet\u00e9 \u010dern\u00e9 babi\u010dky s pro\u0161ediv\u011bl\u00fdmi vlasy, kter\u00e1 ke mn\u011b nakonec p\u0159i\u0161la a taky m\u011b objala\u2026<\/p>\n\n\n\n

Palec nahoru:<\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e bylo po v\u0161em, bylo na \u010dase dop\u0159\u00e1t si krmi te\u010f ji\u017e zcela materi\u00e1ln\u00ed o poschod\u00ed v\u00fd\u0161, kde byl l\u00e1skou a p\u00e9\u010d\u00ed chicagsk\u00fdch \u010dlenek kongregace p\u0159ipraven jak\u00fdsi prost\u00fd raut. Tam jsem byl nakonec taky pozv\u00e1n a v r\u00e1mci \u017eranice u\u017e se se mnou za\u010dali r\u016fzn\u00ed lid\u00e9 docela p\u0159\u00e1telsky bavit.<\/p>\n\n\n\n

Kve\u010deru jsem nalodil svoji kumpanii z Ohia a vydal se \u0161\u0165astn\u011b na cestu zp\u011bt. Dozn\u00edvaly ve mn\u011b \u00fadern\u00e9 akordy Hammondek, v\u00ed\u0159\u00edc\u00ed virbl a kotle, duniv\u00e9 r\u00e1ny kop\u00e1ku, rachotiv\u00e9 \u010dvacht\u00e1n\u00ed hi-hatek, \u0161ustiv\u00e9 zvon\u011bn\u00ed \u010dinel\u016f, vzru\u0161en\u00fd pastor\u016fv hlas a p\u0159edev\u0161\u00edm pak neuv\u011b\u0159iteln\u00fd oblak harmonie a melodi\u00ed v tepaj\u00edc\u00edm swingov\u00e9m rytmu, kter\u00fd z hrdel p\u011bveck\u00e9ho sboru musel doplout a\u017e k samotn\u00e9 Perlov\u00e9 Br\u00e1n\u011b (Pearl Gate, u n\u00e1s br\u00e1na nebesk\u00e1). A j\u00e1 budu do konce \u017eivota \u017e\u00edt s v\u011bdom\u00edm a p\u00fdchou, \u017ee jsem sm\u011bl alespo\u0148 nahl\u00e9dnout do hudebn\u00ed kol\u00e9bky, kter\u00e1 dala sv\u011btu takov\u00e9 hv\u011bzdy, jak\u00fdmi byly t\u0159eba Aretha Franklin nebo Sarah Vaughan.<\/p>\n\n\n\n

Ale\u0161 Do\u010dkal<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Autor: Ale\u0161 Do\u010dkal, T5 Co v\u0161echno se muselo st\u00e1t a co v\u0161echno p\u0159edch\u00e1zelo okam\u017eiku, ve kter\u00e9m za\u010d\u00edn\u00e1 toto moje vypr\u00e1v\u011bn\u00ed,<\/p>\n","protected":false},"author":4,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"colormag_page_layout":"default_layout","inline_featured_image":false,"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"categories":[12],"tags":[],"class_list":["post-460","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pojdme-si-povidat"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/460","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/4"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=460"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/460\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":461,"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/460\/revisions\/461"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=460"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=460"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=460"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}