![\"\"](\"https:\/\/takpraha.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/10\/P8140143.jpg\")
<\/a>Cel\u00e1 na\u0161e v\u00fdprava \u010d\u00edtala 13 (\u0161\u0165astn\u00e9 \u010di ne\u0161\u0165astn\u00e9 \u010d\u00edslo?) \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f z Jedni\u010dky a hostoval u n\u00e1s Pepa Tr\u00e1vn\u00ed\u010dek z Martina, se kter\u00fdm n\u00e1s sezn\u00e1mil zimn\u00ed p\u0159echod Velk\u00e9 Fatry, a kter\u00fd se velmi uplatnil jako spolehliv\u00fd vyjednava\u010d v prek\u00e9rn\u00edch situac\u00edch. \u0160\u00e9foval osv\u011bd\u010den\u00fd TORO, kter\u00fd tak\u00e9 celou expedici vymyslel a naprogramoval. Ur\u010dit\u011b byl \u010dlenem v\u00fdpravy Petr Temml, d\u00e1le uz\u0159\u00edte, pro\u010d si to pamatuju a j\u00e1dro \u017eensk\u00e9 os\u00e1dky tvo\u0159ila dvojice tzv. Jezinek \u2013 M\u00ed\u0161a a Jitka, kter\u00e9 spojovala, alespo\u0148 si mysl\u00edm, kolej Yesterday (v tomto p\u0159\u00edpad\u011b) V\u011btrn\u00edk a jist\u00e1 Jezinkovitost \u0161kudibilick\u00e1.<\/p>\n\n\n\n
Odbo\u010dka informa\u010dn\u00ed:<\/strong><\/p>\n\n\n\n U Petra se mus\u00edm zastavit, aby to nevypadalo, \u017ee jsem si na n\u011bj n\u011bjak liter\u00e1rn\u011b zased\u00b4. Naopak, ano. Zn\u00e1m ho z Jedni\u010dkovc\u016f ur\u010dit\u011b nejd\u00e9le, spolu\u017e\u00e1kovali jsme nejm\u00e9n\u011b od 9. t\u0159\u00eddy a\u017e k promoci a v\u017edycky jsem ho obdivoval nejen pro jeho matematick\u00e9 schopnosti a r\u016fzn\u00e9 vymy\u0161lenosti technick\u00e9ho charakteru, kter\u00fdmi se bavil, ale zejm\u00e9na pro jeho absolutn\u00ed smysl pro spravedlnost a napl\u0148ov\u00e1n\u00ed hesla \u201ePro\u010d bych to krad, kdy\u017e to jde koupit\u201c. (Pozn.autora: B\u00e9\u010fa m\u00e1 podobn\u00e9, je\u0161t\u011b v\u00edce k\u0159es\u0165ansk\u00e9, vysv\u011btlen\u00ed a omluvu pro zlod\u011bje, kter\u00fd mu n\u011bco ukradne: \u201ePane Bo\u017ee, asi to pot\u0159eboval daleko v\u00edc ne\u017e j\u00e1\u2026\u201c). Petr se dovedl postavit na stranu nespravedliv\u011b napaden\u00fdch a br\u00e1nit je, by\u0165 by na druh\u00e9 stran\u011b st\u00e1l bijec podstatn\u011b vy\u0161\u0161\u00ed v\u00e1hov\u00e9 kategorie anebo \u010dlov\u011bk o p\u00e1r pater moci v\u00fd\u0161e postaven\u00fd, nap\u0159. \u0159editel \u0161koly. A samoz\u0159ejm\u011b, musel b\u00fdt p\u0159ipraven na odvetu t\u011bchto potrefen\u00fdch. Abych je\u0161t\u011b osv\u011btlil jednu p\u0159\u00edhodu z Cortiny, ke kter\u00e9 se dostanu pozd\u011bji, p\u0159edes\u00edl\u00e1m, \u017ee Temmlovic rodina bydlela na Malvazink\u00e1ch v Pravo\u00fahl\u00e9 ulici (douf\u00e1m, \u017ee neporu\u0161uji z\u00e1kon o ochran\u011b osobn\u00edch \u00fadaj\u016f) a tam se odehr\u00e1vala ka\u017edoro\u010dn\u00ed pozimn\u00ed sc\u00e9na. Z gar\u00e1\u017ee byla vytla\u010dena postar\u0161\u00ed sv\u011btozn\u00e1m\u00e1 autozna\u010dka \u201eD\u201co \u201eK\u201copce \u201eW\u201cytla\u010d a nastaly ka\u017edoro\u010dn\u00ed o\u017eivovac\u00ed operace, jejich\u017e jedin\u00fdm c\u00edlem bylo triumf\u00e1ln\u00ed objet\u00ed troj\u00faheln\u00edkov\u00e9 trasy, vedouc\u00ed po obou odv\u011bsn\u00e1ch ulice Pravo\u00fahl\u00e9 a p\u0159epon\u011b ulice Xaveriovy, bratru cca 300 m. Pak byl op\u011bt rodinn\u00fd klenot ulo\u017een ke sp\u00e1nku a\u017e do p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed exhumace. To byl projev p\u0159\u00edmo rodov\u00e9 hrdosti. Petrovi z t\u00e9to \u010dinnosti z\u016fstal dodnes kladn\u00fd vztah k hodin\u00e1\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ci a k vym\u00fd\u0161len\u00ed r\u016fzn\u00fdch technick\u00fdch f\u00edgl\u016f mechanick\u00e9 povahy. Mysl\u00edm, \u017ee v tomto, pokud ho zn\u00e1te, mus\u00edte se mnou souhlasit.<\/p>\n\n\n\n A nyn\u00ed zp\u011bt \u2013 sm\u011br Bulharsko<\/strong><\/p>\n\n\n\n Nakonec se ale mohl v\u00fd\u0161e uveden\u00fd po\u010det 13 s velkou pravd\u011bpodobnost\u00ed o jednoho \u00fa\u010dastn\u00edka smrsknout, a to pr\u00e1v\u011b o mne. Ti, co pamatuj\u00ed cestov\u00e1n\u00ed na po\u010d\u00e1tku sedmdes\u00e1t\u00fdch let, ti pochop\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed story rychleji. N\u00e9, \u017ee bych ty ostatn\u00ed podce\u0148oval, ale n\u011bkter\u00e9 pojmy nebudou u nich kryty p\u0159esnou p\u0159edstavou. Do BLR se tehdy jezdilo na tzv. \u201eVlo\u017eku do OP\u201c, co\u017e byl formul\u00e1\u0159\u00edk – pap\u00edrek, kter\u00fd doty\u010dn\u00e9mu nahrazoval spolu s ob\u010dankou pas, ale byl platn\u00fd pouze do zem\u00ed socializmu a nikoliv zem\u00ed Coca-Coly. Opat\u0159il jsem si tento pap\u00edr, s t\u00edm nebyl a\u017e tak velk\u00fd probl\u00e9m. U\u017e si nepamatuji, jak se to v\u0161echno seb\u011bhlo, ale asi t\u0159i t\u00fddny p\u0159ed na\u0161\u00edm odjezdem jsem zjistil, \u017ee m\u00e9mu OP kon\u010d\u00ed platnost n\u011bkdy t\u011bsn\u011b po na\u0161em pl\u00e1novan\u00e9m n\u00e1vratu, le\u010d org\u00e1n po\u017eadoval, aby platnost cestovn\u00edch doklad\u016f m\u011bla ur\u010dit\u00fd p\u0159esah, \u010dasovou rezervu pro p\u0159\u00edpad, \u017ee bychom si pobyt o n\u011bco prodlou\u017eili. Z emigrace n\u00e1s snad org\u00e1n nepodez\u0159\u00edval. I vyrazil jsem s OP a p\u0159\u00edslu\u0161nou vlo\u017ekou do n\u011bho na m\u00edstn\u00ed odd\u011blen\u00ed, spjat\u00e9 s org\u00e1nem. Ptal jsem se, jak to m\u00e1m za\u0159\u00eddit a byl jsem pou\u010den, \u017ee si m\u00e1m po\u017e\u00e1dat o nov\u00fd OP a org\u00e1n pak zap\u00ed\u0161e ve vlo\u017ece \u010d\u00edslo nov\u00e9ho OP. Byl jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee jsem zachr\u00e1n\u011bn. Pro nov\u00fd OP, kter\u00fd do\u010dasn\u011b nahrazoval tiskopis A5 s textem, \u017ee plat\u00ed jako n\u00e1hrada za odebran\u00fd p\u016fvodn\u00ed OP, jsem si m\u011bl k org\u00e1nu doj\u00edt za t\u00fdden. Na do\u010dasn\u00e9m tiskopisu, n\u00e1hradn\u00edm OP, byly uvedeny pouze z\u00e1kladn\u00ed osobn\u00ed \u00fadaje a tak\u00e9 datum do kdy plat\u00ed a pod t\u00edmto \u00fadajem bylo p\u0159edti\u0161t\u011bno, \u017ee platnost tohoto dokumentu nelze v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b prodlou\u017eit. Platnost mi tam na\u0161t\u011bst\u00ed uvedli docela dlouhou. Za t\u00fdden v\u0161ak OP nebyl hotov, proto\u017ee ona civiln\u00ed d\u016fchodkyn\u011b, b\u00fdval\u00e1 u\u010ditelka, kter\u00e1 jedin\u00e1 byla mocna vyplnit \u010diteln\u011b vnit\u0159ek OP u m\u00e9ho org\u00e1nu, bohu\u017eel onemocn\u011bla. Org\u00e1n z\u016fstal v klidu a ujistil mne, \u017ee p\u00edsmomal\u00ed\u0159sk\u00e1 um\u011blkyn\u011b si p\u0159ijde koncem t\u00fddne pro v\u00fdplatu a na m\u00edst\u011b provede, co po n\u00ed bylo po\u017eadov\u00e1no. J\u00e1 jsem si m\u011bl pro natuty vystaven\u00fd OP p\u0159ij\u00edt zase za t\u00fdden. Za t\u00fdden v\u0161ak OP nebyl taky, nebo\u0165 pro pen\u00edze si p\u0159i\u0161el man\u017eel s plnou moc\u00ed a j\u00e1 jsem ostrouhal. I te\u010f mne uklid\u0148oval org\u00e1n, \u017ee se st\u00e1le je\u0161t\u011b nic ned\u011bje, \u017ee to n\u011bjak do \u00faterka stihnou. My jsme odl\u00e9tali ve \u010dtvrtek. Org\u00e1n byl klidn\u00fd, zato j\u00e1 u\u017e m\u00e9n\u011b, tu\u0161il jsem, \u017ee to nedopadne dob\u0159e, ale doufal jsem v lep\u0161\u00ed z\u00edt\u0159ek. Dopadlo to tak, jak jsem v nej\u010dern\u011bj\u0161\u00edch p\u0159edstav\u00e1ch o\u010dek\u00e1val. V \u00fater\u00fd OP nebyl a na m\u016fj dotaz co m\u00e1m tedy d\u011blat, neznal org\u00e1n \u017e\u00e1dnou odpov\u011b\u010f, nato\u017e kloudnou. Po m\u00e9m dotazu, zda mne jim sp\u0159\u00e1telen\u00e9 leti\u0161tn\u00ed org\u00e1ny na tyto dva pap\u00edry, tedy vlo\u017eku bez platn\u00e9ho OP a n\u00e1hradn\u00ed do\u010dasn\u00fd pap\u00edr za odebran\u00fd OP, pust\u00ed p\u0159es hranici, mi p\u0159ipadlo, \u017ee hledaj\u00ed pouta a sv\u011brac\u00ed kazajku. Pak mi jen potvrdili, \u017ee st\u00e1t a jeho org\u00e1n m\u00e1 p\u0159ece n\u011bjak\u00e9 z\u00e1kony. Proto\u017ee jsem tu \u010dernou p\u0159edtuchu m\u011bl, pro jistotu jsem se p\u0159ipravil a vymyslel jsem kuli\u0161\u00e1rnu s t\u00edm proklat\u00fdm tiskopisem. Vzal jsem si s sebou fotografii a p\u0159esv\u011bd\u010doval jsem po\u010detn\u00ed p\u0159evahu org\u00e1nu, aby mi na druhou stranu toho trochu podez\u0159el\u00e9ho tiskopisu nalepili (lepidlo jsem m\u011bl s sebou pro jistotu taky svoje) fotku, oraz\u00edtkovali pam\u00e1tn\u00fdm raz\u00edtkem org\u00e1nu a p\u0159ipsali (houby oni, musel jsem si to na stroji, ten u\u017e byl tedy jejich, na\u0165ukat s\u00e1m), \u017ee moje toto\u017enost byla ov\u011b\u0159ena podle toho p\u016fvodn\u00edho OP, ke kter\u00e9mu jsem m\u011bl vystavenu vlo\u017eku. Sledovali m\u016fj postup s neskr\u00fdvanou nevol\u00ed a pohrd\u00e1n\u00edm, jako naprosto nesmyslnou \u010dinnost. Snad jen p\u0159ece pocit, \u017ee jsou v tom tak trochu namo\u010deni, a \u017ee bych si na n\u011b mohl tak\u00e9 t\u0159ebas (ale na za\u010d\u00e1tku sedmdes\u00e1t\u00fdch let ???) n\u011bkde na lamp\u00e1rni st\u011b\u017eovat, m\u00e9 akci p\u0159\u00edmo nebr\u00e1nili. P\u0159i odchodu mi jen posm\u011b\u0161n\u011b s pocitem p\u0159evahy sd\u011blili soudruzi v modr\u00fdch placat\u00fdch \u010depic\u00edch, \u017ee si m\u00e1m klidn\u011b krosnu vybalit a j\u00edt rad\u0161i do pr\u00e1ce. To jsem ale odm\u00edtl u\u010dinit a s pom\u011brn\u011b velkou drzost\u00ed, ale s malou du\u0161i\u010dkou, jsem se na Ruzyni p\u0159ipojil k v\u00fdprav\u011b. Kdy\u017e do\u0161lo na pasov\u00e9 odbaven\u00ed, poslal jsem v\u0161echny nap\u0159ed, proto\u017ee jsem o\u010dek\u00e1val, \u017ee na mn\u011b by se to mohlo zadrhnout. Sp\u0159\u00e1telen\u00e9mu, le\u010d zelen\u00e9mu org\u00e1novi, ale tak\u00e9 s placatou \u010depic\u00ed, jsem vylo\u017eil ony dva pap\u00edry na ok\u00e9nko a o\u010dek\u00e1val jsem v\u011bci p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed. Org\u00e1n se na m\u011b p\u00e1trav\u011b a ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b pod\u00edval, \u0161oupl mi ty dv\u011b bum\u00e1\u017eky zp\u00e1tky a po\u017e\u00e1dal mne o OP. Vr\u00e1til jsem mu ten n\u00e1hradn\u00ed pap\u00edr s fotkou na druh\u00e9 stran\u011b a trval jsem na tom, \u017ee je to plnohodnotn\u00fd osobn\u00ed pr\u016fkaz. Nakonec n\u011bco v tomto smyslu tam bylo dokonce vyti\u0161t\u011bno. Byla to ode mne neskonal\u00e1 troufalost, jak to i dneska nahl\u00ed\u017e\u00edm. Org\u00e1n, z\u0159ejm\u011b ni\u017e\u0161\u00ed povahy, to dlouho to studoval a pak prohl\u00e1sil, \u017ee mus\u00ed za velitelem. Na\u0161t\u011bst\u00ed jsme nastoupili k odbaven\u00ed s \u010dasovou rezervou, a tak to zat\u00edm neho\u0159elo. Jen\u017ee doty\u010dn\u00fd se dlouho nevracel, a\u017e nakonec s n\u00edm p\u0159i\u0161li n\u011bjac\u00ed, z\u0159ejm\u011b t\u0159i nejvy\u0161\u0161\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 na\u0161eho st\u00e1tu um\u00edst\u011bn\u00ed na leti\u0161ti. Dlouho diskutovali, vysv\u011btlil jsem jim celou historii, ch\u00e1pav\u011b pokyvovali placat\u00fdmi \u010depicemi a pak mi sd\u011blili, \u017ee vlastn\u011b tady, na na\u0161\u00ed hranici, tyto m\u00e9 doklady nakonec mohou uznat, i kdy\u017e v\u016fbec nespl\u0148uj\u00ed jejich za\u017eitou p\u0159edstavu, ale v Sofii mne na tohle p\u0159ece nemohou do zem\u011b vpustit. Pok\u00fdval jsem souhlasn\u011b hlavou a \u0159ekl jim, \u017ee to riziko beru samoz\u0159ejm\u011b na sebe. Po p\u0159\u00edletu do Sofie jsem poslal zase v\u0161echny p\u0159ed sebe a p\u0159ipravil si ty m\u00e9 neboh\u00e9 dva pap\u00edrky. Podstr\u010dil jsem je zdej\u0161\u00ed placat\u00e9 \u010depici, zde s o n\u011bco vy\u0161\u0161\u00ed a strm\u011bj\u0161\u00ed st\u0159\u00ed\u0161kou a s jin\u00fdm odst\u00ednem zelen\u00e9, a stejn\u011b jako u n\u00e1s – op\u011bt se mi r\u00e1zem ocitly zp\u00e1tky na m\u00e9 stran\u011b ok\u00e9nka s po\u017eadavkem: \u201eVa\u0161 p\u00e1sport\u2026!?!?\u201c. Oto\u010dil jsem tu n\u00e1hra\u017eku fotkou navrch a se sd\u011blen\u00edm: \u201eV\u00f3t \u00e9to p\u00e1sport\u201c jsem to str\u010dil zp\u00e1tky. Placat\u00e1 \u010depice kupodivu pochopila, sd\u011blila si (sob\u011b) \u201e\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1 p\u00e1sport\u201c a spokojen\u011b opat\u0159ila tento pap\u00edr n\u011bjak\u00fdm jej\u00edm raz\u00edtkem, \u0161oupla mi v\u0161e zp\u00e1tky a otev\u0159ela mi branku do vysn\u011bn\u00e9 zem\u011b. Ufff, te\u010f mi jen zb\u00fdvalo doufat, \u017ee mne n\u011bjak\u00e1 vnitrobulharsk\u00e1 placat\u00e1 \u010depice nebude \u201elegitimovat\u201c pro n\u011bjak\u00fd p\u0159estupek, t\u011b\u017eko by asi m\u00e9 pap\u00edrky obst\u00e1ly a z\u00e1rove\u0148 v\u011b\u0159it, \u017ee n\u011bjak\u00fd podobn\u00fd pr\u016fb\u011bh to bude m\u00edt na hranic\u00edch i v opa\u010dn\u00e9m sm\u011bru. Napln\u011bn touto \u00falevou jsem se p\u0159ipojil ke zbytku v\u00fdpravy a u\u017e jsme \u0159e\u0161ili jen takov\u00e9 drobnosti, jako co s t\u00edm, kdy\u017e t\u0159etin\u011b v\u00fdpravy nep\u0159ilet\u011bla zavazadla a kancel\u00e1\u0159 \u010cSA na leti\u0161ti byla slepohluchon\u011bm\u00e1 a nav\u00edc n\u011bkter\u00e9 na\u0161e krosny, dob\u0159e identifikovateln\u00e9 podle jejich zvl\u00e1\u0161tn\u00ed konstrukce, jsme vid\u011bli poskakovat na betonov\u00e9 plo\u0161e leti\u0161t\u011b po jejich p\u00e1du z p\u0159epravn\u00edch voz\u00edk\u016f, kdy\u017e vodi\u010d s t\u00edm vl\u00e1\u010dkem voz\u00edk\u016f \u0159\u00edznul zat\u00e1\u010dku. Chyb\u011bj\u00edc\u00ed zavazadla na\u0161t\u011bst\u00ed p\u0159ilet\u011bla dal\u0161\u00edm, sic a\u017e ve\u010dern\u00edm spojem z Prahy a krosny ty p\u00e1dy odnesly pouze ohnutinami n\u011bkter\u00fdch kobercov\u00fdch trubek, ze kter\u00fdch byl r\u00e1m krosny sva\u0159en p\u0159i spole\u010dn\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed akci TAKu ve V\u00fdzkum\u00e1ku sva\u0159ov\u00e1n\u00ed pod z\u00e1\u0161titou Milana B\u0159eziny (trasa 3, dodate\u010dn\u00e9 d\u00edky), a to se dalo opravit na m\u00edst\u011b.<\/p>\n\n\n\n A tak jsme se mohli vydat vlakem sm\u011brem na Rilu. Podle po\u010das\u00ed jsme pl\u00e1novali n\u011bkdy span\u00ed na horsk\u00fdch chat\u00e1ch a p\u0159\u00edpadn\u011b pod \u0161ir\u00e1kem, \u010di v \u00fatulc\u00edch. A tak jsme jednoho dne stanuli na h\u0159ebeni nad sedmi jezery, u kter\u00fdch m\u011bla b\u00fdt chata na\u0161eho vytou\u017een\u00e9ho no\u010dn\u00edho spo\u010dinut\u00ed \u2013 chata u Sedemte jezer. Shora se zd\u00e1la docela malou, a tak n\u00e1m t\u0159in\u00e1cti se zd\u00e1la dostate\u010dn\u00e1, ale kolik dal\u0161\u00edch nocle\u017en\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed se v okol\u00ed pohybovali se tam m\u016f\u017ee vej\u00edt, anebo se tam nevejdeme my? A tak jsme vyrazili rychle dol\u016f, abychom nezav\u00e1hali. Jak jsme se bl\u00ed\u017eili, tak u\u017e se n\u00e1m chata nezd\u00e1la tak mal\u00e1, ale lid\u00ed se tam okolo hem\u017eilo dost. Uvnit\u0159 byly dlouh\u00e9 m\u00edstnosti – spole\u010dn\u00e9 nocleh\u00e1rny, a m\u00edsto vymezen\u00e9 jednotlivci se poznalo podle pol\u0161t\u00e1\u0159k\u016f, mal\u00fdch mac\u00edk\u016f, t\u011bsn\u011b naskl\u00e1dan\u00fdch prakticky bez mezer vedle sebe. V\u011bt\u0161ina m\u00edst byla u\u017e obsazena, a tak jsme se museli rozpt\u00fdlit na voln\u00e1 m\u00edsta po m\u00edstnosti. Petr vyfasoval jako souseda pon\u011bkud rozsochat\u00e9ho Bulhara, kter\u00fd boxoval minim\u00e1ln\u011b o t\u0159i v\u00e1hy vej\u0161 a zabral dva mac\u00edky. Spal jsem pobl\u00ed\u017e a v noci jsem se stal sv\u011bdkem sc\u00e9ny, kter\u00e1 mohla st\u00e1t Petra \u017eivot. Dlu\u017eno podotknout, \u017ee Petr je ke sv\u00e9mu okol\u00ed uznal\u00fd a sna\u017e\u00ed se ho p\u0159ed sebou \u0161anovat, leh\u00e1 si a us\u00edn\u00e1 na b\u0159i\u0161e, a je\u0161t\u011b si d\u00e1 na hlavu pol\u0161t\u00e1\u0159 nebo n\u011bjak\u00e9 jin\u00e9 dus\u00edtko. Tam to ud\u011blal tak\u00e9, ale v noci se n\u011bjak odkopal a pustil se do kr\u00e1cen\u00ed polen, nebo n\u011b\u010deho podobn\u00e9ho. Ten sousedn\u00ed maxibulhar nemohl sp\u00e1t, a tak nakonec zoufalec popadl Petra n\u011bkde pod krkem, sna\u017eil se ho vzbudit a uti\u0161it jeho koncert. Nakonec se mu ho poda\u0159ilo vzbudit a Petr, jak byl rozespal\u00fd a s nevinn\u00fdma a bezelstn\u00fdma o\u010dima \u010dlov\u011bka, kter\u00fd vid\u00ed jen s pomoc\u00ed siln\u011bj\u0161\u00edch dioptri\u00ed, vyslovil souvislou v\u011btu, kter\u00e1 se v t\u00e9 chv\u00edli dala tesat, ale ze kter\u00e9 na\u0161t\u011bst\u00ed ten Bulhar nerozum\u011bl jedin\u00e9mu slovu, jinak by tu nejsp\u00ed\u0161 s n\u00e1mi Petr u\u017e nebyl. Ta v\u011bta zn\u011bla: \u201eHele nech m\u011b, takhle se nevysp\u00edme oba, jinak by ses nevyspal jenom ty\u2026\u201c, oto\u010dil se a usnul, ani nev\u00edm, jestli o tom vlastn\u011b v\u011bd\u011bl….<\/p>\n\n\n\n Je\u0161t\u011b jedna Petrova v\u011bta, a asi nejen mn\u011b, mi utkv\u011bla v ur\u010dit\u00e9 situaci v pam\u011bti. \u0160li jsme jakousi pohodlnou h\u0159ebenovkou pom\u011brn\u011b hust\u011b lemovanou kle\u010d\u00ed a vy\u0161li jsme na kr\u00e1sn\u00fd palou\u010dek, kde jsme si ud\u011blali Vl\u00e1\u010fovo ob\u010derstvovac\u00ed sed\u00fdlko. Kdy\u017e jsme dojedli, cht\u011bli jsme pokra\u010dovat v cest\u011b a sej\u00edt na chatu, kter\u00e1 m\u011bla b\u00fdt v\u00fdchodn\u011b pod svahem na\u0161eho h\u0159eb\u00ednku. Ale ouha, ten palou\u010dek n\u00e1s zamkl a necht\u011bl n\u00e1s vydat. Na\u0161li jsme spoustu cest za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edch na okraji palou\u010dku, ale ka\u017ed\u00e1 se po p\u00e1r metrech ztr\u00e1cela v neprostupn\u00e9 kle\u010di. Nena\u0161li jsme ani tu cestu, kterou jsme sem p\u0159i\u0161li. P\u0159ipadalo mi to neskute\u010dn\u00e9. Nakonec jsme se rozhodli, \u017ee se pokus\u00edme prob\u00edt n\u00e1sil\u00edm skrze kle\u010d sm\u011brem k p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e9 chat\u011b. Bylo to dost n\u00e1ro\u010dn\u00e9, m\u00edsty jsme v\u00e1leli sudy s krosnami na z\u00e1dech po v\u011btv\u00edch kle\u010de, abychom se dostali d\u00e1le. Nakonec jsme se dostali na okraj kle\u010de a pod n\u00e1mi se zjevila k\u00fd\u017een\u00e1 chata. Kus od n\u00e1s po vrstevnici jsme objevili cestu dol\u016f, kter\u00e1 se st\u00e1\u010dela v nes\u010detn\u00fdch serpentin\u00e1ch a\u017e k chat\u011b. Jak jsme tak st\u00e1li vedle sebe na svahu, zd\u00e1lo se n\u00e1m v\u0161em zbyte\u010dn\u00e9 sej\u00edt na tuto cestu a klikatit se dlouze str\u00e1n\u00ed. Nijak jsme to neprob\u00edrali a vydali se diretissimou rovnou k chat\u011b. Chv\u00edli to celkem \u0161lo, ale pak se ter\u00e9n st\u00e1val postupn\u011b nesch\u016fdn\u011bj\u0161\u00edm, a\u017e jsme se zastavili. A tam si n\u00e1s (sebe taky) Petr zm\u011b\u0159il a uleh\u010den\u011b prohl\u00e1sil: \u201eL\u00edb\u00ed se mi, \u017ee jsme rovnom\u011brn\u011b blb\u00ed\u201c.<\/p>\n\n\n\n Odtud jsme pak r\u00e1no vyrazili sm\u011brem k \u010cernotu jezeru, kde m\u011bla b\u00fdt jak\u00e1si \u201e\u00fatul\u0148a\u201c. Dorazili jsme tam a s n\u00e1mi sou\u010dasn\u011b p\u00e1r N\u011bmc\u016f. Byla to z kamen\u016f vystav\u011bn\u00e1 bouda s kamenn\u00fdm uzav\u0159en\u00fdm ohni\u0161t\u011bm, jakoby p\u00edckou. Zatopili jsme, i kdy\u017e se d\u0159evem to tam v okol\u00ed bylo b\u00eddn\u00e9. N\u011bco jsme oh\u0159\u00e1li k ve\u010de\u0159i a potom co ohe\u0148 t\u00e9m\u011b\u0159 uhasl, jsme zalezli do spac\u00e1k\u016f, stejn\u011b jako n\u011bme\u010dt\u00ed spolunocle\u017en\u00edci. V\u011bci jsme m\u011bli r\u016fzn\u011b rozbalen\u00e9 po mal\u00e9m prostoru, kter\u00fd byl uvnit\u0159 k dispozici. V noci pro\u0161la nad n\u00e1mi bou\u0159ka a za\u010dalo p\u011bkn\u011b fun\u011bt. Probudil n\u00e1s poplach \u201eHo\u0159\u00ed\u201c, kter\u00fd nev\u00edm, kdo vlastn\u011b vyhl\u00e1sil. ToRo tvrd\u00ed, \u017ee na\u0161\u00edm protipo\u017e\u00e1rn\u00edm \u201ezachr\u00e1ncem\u201c byl Pepo. Na prvn\u00ed pohled to vypadalo, \u017ee chaloupka je v plamenech. Rozespal\u00ed jsme se v t\u00e9 tm\u011b v\u0161ichni pokusili zachr\u00e1nit maximum sv\u00fdch v\u011bc\u00ed p\u0159ed oh\u0148ovou zk\u00e1zou. Kdy\u017e z n\u00e1s opadla ta nevidom\u00e1 ospalost, tak jsme z\u00e1hy zjistili, \u017ee vlastn\u011b nic neho\u0159\u00ed, \u017ee jen v\u00edtr rozfoukal ne zcela vyhasl\u00e9 uhl\u00edky v kamnech a odraz plamen\u016f probleskuj\u00edc\u00edch \u0161t\u011brbinami v kamenn\u00fdch st\u011bn\u00e1ch \u201ekamen\u201c se prom\u00edtaly na vnit\u0159n\u00ed st\u011bny chaloupky a vytv\u00e1\u0159ely dojem ho\u0159\u00edc\u00edch st\u011bn. Po chv\u00edli uklidn\u011bn\u00ed jsme znovu usnuli. R\u00e1no vst\u00e1vali N\u011bmci p\u0159ed n\u00e1mi a chystali se na del\u0161\u00ed t\u00faru. St\u00e1le se v\u0161ak nemohli vypakovat a vypadalo to, \u017ee n\u011bco st\u00e1le hledaj\u00ed. Nakonec se rozlou\u010dili a vyrazili na cestu. Kdy\u017e jsme vstali my a za\u010dali se balit, vyt\u00e1hl Petr ze sv\u00e9ho b\u00e1glu n\u011bjak\u00e9 drobn\u011bj\u0161\u00ed propriety a sh\u00e1n\u011bl se po jejich pr\u00e1voplatn\u00e9m majiteli, podez\u0159\u00edval n\u00e1s, \u017ee mu to tam n\u011bkdo nastrkal. Uk\u00e1zalo se, \u017ee nikomu z n\u00e1s to nepat\u0159\u00ed, a tak vysv\u011btlen\u00ed bylo nasnad\u011b. P\u0159i no\u010dn\u00edm poplachu a rychl\u00e9m balen\u00ed k \u00fastupu z \u201eho\u0159\u00edc\u00ed\u201c nocle\u017eny v t\u00e9 tm\u011b Petr poctiv\u011b pracoval a nacpal do sv\u00e9ho b\u00e1glu v\u0161e, co bylo v jeho dosahu. Chud\u00e1ci N\u011bmci pak n\u011bkter\u00e9 sv\u00e9 v\u011bci jen t\u011b\u017eko mohli r\u00e1no naj\u00edt. Petr v\u0161ak m\u011bl zka\u017een\u00fd den, mo\u017en\u00e1 i v\u00edc, i kdy\u017e jsme ho ut\u011b\u0161ovali, \u017ee to nebyly v\u011bci pro jejich \u017eivot tak podstatn\u00e9 a \u017eivili jsme ho nad\u011bj\u00ed, \u017ee je n\u011bkde je\u0161t\u011b potk\u00e1me a \u017ee jim bude moci jejich v\u011bci s omluvou vr\u00e1tit. To se nestalo a mysl\u00edm, \u017ee se t\u00edm Petr dlouho tr\u00e1pil, ne-li dodnes. <\/p>\n\n\n\n Odbo\u010dka do Dolomit<\/strong><\/p>\n\n\n\n Do Dolomit se dostala \u010d\u00e1st TAKov\u00fdch \u010dlen\u016f za odm\u011bnu, jako uzn\u00e1n\u00ed z\u00e1sluh TAKu p\u0159i organiza\u010dn\u00edm zaji\u0161t\u011bn\u00ed turistick\u00fdch akc\u00ed pod z\u00e1\u0161titou \u010cSTV. Stali jsme se sou\u010d\u00e1st\u00ed skupiny, jej\u00ed\u017e druhou \u010d\u00e1st tvo\u0159ili takt\u00e9\u017e od \u010cSTV odm\u011bn\u011bn\u00ed turist\u00e9, a to tzv. \u201ezna\u010dka\u0159i\u201c. V pl\u00e1nu byla vlastn\u011b h\u0159ebenovka Dolomit s po\u010d\u00e1tkem v Brixenu se zdol\u00e1n\u00edm Marmol\u00e1dy a n\u011bkolika dal\u0161\u00edch vrchol\u016f a pr\u016fchod Cortinou d\u00b4Ampezzo, s d\u00e9lkou trv\u00e1n\u00ed cca 14 dn\u016f. Noclehy byly po trase zaji\u0161t\u011bny na horsk\u00fdch chat\u00e1ch, a tak jsme nesli pouze vlo\u017eky do spac\u00e1k\u016f a j\u00eddlo. Tedy na na\u0161e b\u011b\u017en\u00e9 expedi\u010dn\u00ed zvyklosti, jsme \u0161li vlastn\u011b nalehko. P\u0159esto se n\u00e1m zd\u00e1lo, \u017ee t\u00e1hnout potraviny na celou d\u00e9lku pochodu, by bylo zbyte\u010dn\u011b zat\u011b\u017euj\u00edc\u00ed pro tehdy je\u0161t\u011b pom\u011brn\u011b mlad\u00e9 na\u0161e kostry. A tak jsme vymysleli kuli\u0161\u00e1ckou variantu s p\u0159edposl\u00e1n\u00edm p\u016flky potravin na zhruba p\u016flku cesty. M\u011bli jsme to tak u\u017e trochu z Prahy zabalen\u00e9 v krabic\u00edch, kter\u00e9 n\u00e1s m\u011bly p\u0159edb\u011bhnout prost\u0159ednictv\u00edm italsk\u00e9 po\u0161ty a po\u010dkat na n\u00e1s na po\u0161t\u011b v m\u00edst\u011b, kam jsme m\u011bli po h\u0159ebenech dorazit za t\u00fdden. Kdy\u017e jsme ten skv\u011bl\u00fd, z\u00e1d\u016fm odleh\u010duj\u00edc\u00ed n\u00e1pad, na\u0161im spoluzna\u010dka\u0159\u016fm p\u0159edest\u0159eli, tak se jim nejd\u0159\u00edve zd\u00e1l p\u0159\u00edli\u0161 riskantn\u00ed, ale postupem \u010dasu j\u00edzdy ve vlaku za\u010dali p\u0159\u00edpravu k p\u0159ipojen\u00ed se k na\u0161\u00ed po\u0161tovn\u00ed akci. My jsme se taky trochu ob\u00e1vali o na\u0161e trvanliv\u00e9 z\u00e1soby, pov\u011bst italsk\u00e9 po\u0161ty ned\u00e1vno p\u0159edt\u00edm utrp\u011bla n\u011bjak\u00fd \u0161kraloup s dod\u00e1n\u00edm parte asi po pades\u00e1ti letech, ale to jsme si \u0159\u00edkali, \u017ee po\u0161ta cht\u011bla ochr\u00e1nit adres\u00e1ta p\u0159ed n\u00e1hlou informac\u00ed. Po p\u0159\u00edjezdu do Brixenu jsme tedy s na\u0161imi krabicemi vyrazili na po\u0161tu, zat\u00edmco zna\u010dka\u0159i vyrazili do obchod\u016f teprve pro krabice. Krabice jsme m\u011bli dokonale zabalen\u00e9, le\u010d italsk\u00fdm po\u0161\u0165\u00e1ck\u00fdm p\u0159edpis\u016fm to nesta\u010dilo. Po\u0161tovna n\u00e1m to odm\u00edtla p\u0159evz\u00edt, \u017ee to mus\u00ed b\u00fdt p\u0159ev\u00e1zan\u00e9 a p\u0159evaz zape\u010det\u011bn\u00fd na\u0161\u00ed osobn\u00ed pe\u010det\u00ed. Co te\u010f? To jsme nemohli splnit. A tak nastoupilo p\u0159edlouh\u00e9 vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed, v prvn\u00edm stupni n\u00e1m \u201ep\u016fj\u010dili\u201c prov\u00e1zek a po dal\u0161\u00ed diskuzi zm\u011bkli a n\u00e1\u0161 p\u0159evaz zape\u010detili st\u00e1tn\u00ed po\u0161tovn\u00ed pe\u010det\u00ed, v p\u0159\u00edm\u00e9m rozporu se v\u0161emi p\u0159edpisy. Po tomto, jak se uk\u00e1zalo pouze d\u00edl\u010d\u00edm v\u00edt\u011bzstv\u00ed, se n\u00e1s zeptali, co to jako pos\u00edl\u00e1me. Kdy\u017e jsme \u0159ekli, \u017ee j\u00eddlo, tak n\u00e1s ujistili, \u017ee se to ur\u010dit\u011b zkaz\u00ed. To n\u00e1s vyd\u011bsilo sp\u00ed\u0161e pro \u00fadaj o dob\u011b, kdy to na po\u0161tu bude dod\u00e1no. Vcelku se tam nem\u011blo co zkazit, byly to pov\u011bt\u0161inou such\u00e9, trvanliv\u00e9 anebo konzervovan\u00e9 potraviny, ale pro n\u00e1s \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9, neb krom\u011b pen\u011bz ukryt\u00fdch v past\u00e1ch na zuby nebo ve filmov\u00fdch kazet\u00e1ch s povyta\u017een\u00fdm cancourkem filmu, jsme nedisponovali \u017e\u00e1dn\u00fdmi prost\u0159edky, za kter\u00e9 bychom druhou p\u016flku treku mohli p\u0159e\u017e\u00edt. Italsk\u00fdm st\u00e1tem o\u010depicovan\u00e1 \u201ePo\u0161ta\u201c n\u00e1s uji\u0161\u0165ovala, \u017ee za t\u00fdden tam na\u0161e bal\u00edky v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nemohou dorazit. Necht\u011blo se n\u00e1m tomu uv\u011b\u0159it a rozhodli jsme se to risknout i p\u0159es \u00fa\u0159edn\u00ed uji\u0161t\u011bn\u00ed o jist\u00e9m nezdaru na\u0161\u00ed akce. Sna\u017eili se n\u00e1m to vysv\u011btlit dokonalost\u00ed po\u0161tovn\u00edho italsk\u00e9ho doru\u010dovac\u00edho syst\u00e9mu, kdy po\u0161ta odkudkoliv je nejd\u0159\u00edve dopravena do centr\u00e1ly, nev\u00edm u\u017e jestli to byl \u0158\u00edm anebo n\u011bjak\u00e1 vesnice na Sicilii, odkud to pak n\u011bjak\u00fdm v\u00edce\u00farov\u0148ov\u00fdm d\u011blen\u00edm po\u0161ta asi tak za t\u00fdden doprav\u00ed adres\u00e1tovi. Ta na\u0161e ne\u0161\u0165astn\u00e1 c\u00edlov\u00e1 poste restantov\u00e1 po\u0161ta, byla vzdu\u0161nou \u010darou slab\u00fdch 20 km od Brixenu, a tak jsme p\u0159ece jen doufali v z\u00e1zrak. Zna\u010dka\u0159i taky a my jsme se jen ob\u00e1vali, co s n\u00e1mi ud\u011blaj\u00ed, a\u017e to skute\u010dn\u011b dopadne tak, jak to vypadalo. S t\u011bmito pocity jsme vyrazili k lanovce a opustili jsme Brixen sm\u011brem na h\u0159ebeny. Jen jsme si tak \u0159\u00edkali, \u017ee to s t\u00edm Havl\u00ed\u010dkem zas nemohli myslet tak zle, kdy\u017e ho zasadili do tak n\u00e1dhern\u00e9ho kraje. Kdy\u017e jsme skute\u010dn\u011b po t\u00fddnu h\u0159ebenov\u00e9ho putov\u00e1n\u00ed (dlu\u017eno podotknout za pro n\u00e1s obvykl\u00e9ho kr\u00e1sn\u00e9ho po\u010das\u00ed) dorazili do d\u00edl\u010d\u00edho c\u00edle, tj. k p\u0159edm\u011btn\u00e9 po\u0161t\u011b, sv\u011btila zrovna poledn\u00ed p\u0159est\u00e1vku. Museli jsme na\u0161e nap\u011bt\u00ed krotit do 13 hodin, kdy otv\u00edrala. Zklam\u00e1n\u00ed bylo nekone\u010dn\u00e9 \u2013 bal\u00edky skute\u010dn\u011b nedorazily. Za\u010dalo se nad n\u00e1mi smr\u00e1kat a hrozilo, \u017ee budeme muset zru\u0161it dal\u0161\u00ed program, vr\u00e1tit se dom\u016f a na\u0161e drahocenn\u00e9 j\u00eddlo ponechat na pospas italsk\u00e9 po\u0161t\u011b. Nakonec jsme se dohodli, \u017ee u\u010din\u00edme posledn\u00ed pokus. P\u0159esp\u0159\u00ed\u0161t\u00ed den jsme se m\u00edrn\u00fdm obloukem m\u011bli dostat do m\u00edst, odkud by ta po\u0161ta je\u0161t\u011b byla ur\u010dit\u00fdm zp\u016fsobem dosa\u017eiteln\u00e1. Ujedn\u00e1no a st\u0159\u00eddm\u011b stravov\u00e1ni jsme pokra\u010dovali dle pl\u00e1nu. Ten den posledn\u00ed nad\u011bje, kter\u00fd hrozil t\u00edm, \u017ee bude i na\u0161\u00edm dnem Posledn\u00ed ve\u010de\u0159e, a je\u0161t\u011b budeme na \u017eivot\u011b zkr\u00e1ceni na\u0161imi ji\u017e velmi nerv\u00f3zn\u00edmi zna\u010dka\u0159i, jsem brzo r\u00e1no s Petrem vyrazil s nad\u011bj\u00ed na tu proklatou po\u0161tu. Ostatn\u00ed si ten den ud\u011blali n\u00e1hradn\u00ed kole\u010dko kolem noclehu a doufali v n\u00e1\u0161 \u00fasp\u011bch. Op\u011bt n\u00e1s ale \u010dekalo zklam\u00e1n\u00ed, bal\u00edky byly je\u0161t\u011b n\u011bkde na cest\u011b. Po\u0161\u0165\u00e1k n\u00e1m je\u0161t\u011b nalil nad\u011bji, \u017ee ten den je\u0161t\u011b po\u0161ta nedorazila, tak abychom po\u010dkali. Te\u010f u\u017e n\u00e1m nic jin\u00e9ho nezb\u00fdvalo, dal\u0161\u00ed dny n\u00e1s odv\u00e1d\u011bly p\u0159\u00edli\u0161 daleko odtud. Po poledni dorazila po\u0161ta s n\u00e1kladem a k na\u0161\u00ed nekone\u010dn\u00e9 radosti a \u0161t\u011bst\u00ed i se v\u0161emi na\u0161imi bal\u00edky. Nabalili jsme si v\u0161echny krabice s proviantem na z\u00e1da a chystali se s Petrem na zp\u00e1te\u010dn\u00ed cestu. Na zapit\u00ed na\u0161eho \u0161t\u011bst\u00ed jsem ob\u011btoval p\u00e1r zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch lir a po\u0159\u00eddil jsem na ve\u010der dvoulitrovku konzumn\u00edho \u010derven\u00e9ho. Padla zavd\u011bk mr\u0161tn\u00e9 italsk\u00e9 po\u0161t\u011b. M\u00e1lem v\u0161ak nedo\u0161la ve zdrav\u00ed. P\u0159i stoup\u00e1n\u00ed jednou strm\u011bj\u0161\u00ed rozpadlou su\u0165ovou str\u00e1n\u00ed jsem se d\u016fv\u011brn\u011b objal s v\u011bt\u0161\u00edm kamenem, abych si aspo\u0148 trochu pomohl jsa dol\u016f stahov\u00e1n objemn\u00fdm, a i t\u011b\u017ek\u00fdm b\u00e1glem se \u0161\u0165astn\u00fdm \u00fat\u011b\u017ekem. K\u00e1men vz\u00e1p\u011bt\u00ed mou nekone\u010dnou d\u016fv\u011bru v jeho stabilitu zklamal t\u00edm, \u017ee se vm\u017eiku uvolnil ze sv\u00e9 stalet\u00e9 post\u00fdlky a spolu se mnou se jal kotoulov\u00fdm pohybem sestupovat dol\u016f. Se strachem o osud zejm\u00e9na toho \u010derven\u00e9ho ale i o vlastn\u00ed nerozdrcen\u00ed, se mi poda\u0159ilo v posledn\u00ed chv\u00edli, ne\u017e mi p\u0159ejel v\u0161\u00ed vahou p\u0159es b\u0159icho, uvolnit do strany a zachr\u00e1nit hlavn\u011b to oslavn\u00e9 v\u00edno. U\u017e ani nev\u00edm, jak n\u00e1s s Petrem ostatn\u00ed uv\u00edtali, snad s \u00falevou, moc si na to u\u017e nepamatuji, nev\u00edm, jestli pro stra\u0161nou \u00fanavu, anebo pro tu tro\u0161ku \u010derven\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n Ten z\u00e1jezd byl od \u010cSTV tak\u00e9 vybaven l\u00e9ka\u0159em v\u00fdpravy \u2013 praktick\u00fdm l\u00e9ka\u0159em, obvo\u010f\u00e1kem z Podkru\u0161noho\u0159\u00ed a \u00dast\u00ed nad Labem. Na\u0161t\u011bst\u00ed pro n\u00e1s si nepamatuji, \u017ee by se n\u011bjak l\u00e9ka\u0159sky projevil, krom\u011b jednoho okam\u017eiku. Kdy\u017e p\u0159i jednom strm\u011bj\u0161\u00edm v\u00fdstupu na jak\u00fdsi vrchol, za\u010dala tet\u011b Alen\u011b docela siln\u011b t\u00e9ct krev z nosu, polo\u017eili jsme ji na zem a do n\u011bjak\u00e9 pitn\u00e9 vody jsme namo\u010dili kapesn\u00edk. A pr\u00e1v\u011b v moment\u011b, kdy jsme sklon\u011bni nad Alenou \u0159e\u0161ili z\u00e1sadn\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00fd probl\u00e9m, kam v\u0161ude je t\u0159eba tu mokrost p\u0159ilo\u017eit, p\u0159ekro\u010dil n\u00e1s za n\u00e1mi do t\u00e9 doby jdouc\u00ed fel\u010dar, mezi zuby procedil: \u201eNa to nic nem\u00e1m\u2026\u201c, (\u0161koda, \u017ee ta v\u011bta neobsahovala sssykavky, aby zn\u011bla dostate\u010dn\u011b zmijovit\u011b) a pokra\u010doval neru\u0161en\u011b ve v\u00fdstupu. Ostatn\u011b jsme na toto m\u011bli b\u00fdt po pravd\u011b p\u0159ipraveni, nebo\u0165 u\u017e p\u0159i cest\u011b vlakem n\u00e1m vypr\u00e1v\u011bl, jak vychov\u00e1v\u00e1 sv\u00e9 pacienty, zejm\u00e9na ty z t\u011b\u017eko dostupn\u00fdch horsk\u00fdch vesni\u010dek, ke zdrav\u00ed a nepot\u0159eb\u011b l\u00e9ka\u0159sk\u00fdch z\u00e1krok\u016f. Pokud ho volali z takov\u00fdch m\u00edst k osobn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b, sna\u017eil se v\u017edy dostate\u010dn\u011b opat\u0159it sv\u00e9 boty bl\u00e1tem, v krajn\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b je vylep\u0161il pr\u016fchodem pacientov\u00fdm hnoji\u0161t\u011bm, a pak se samoz\u0159ejm\u011b bez p\u0159ezut\u00ed p\u0159em\u00edstil a\u017e pacientovu l\u016f\u017eku. Ch\u00e1pav\u011bj\u0161\u00ed pacienti ho volali u\u017e jenom k vystaven\u00ed \u00famrtn\u00edch list\u016f, kdy to pro n\u011bho v\u00fdhodn\u011b v\u011bt\u0161inou bylo doprov\u00e1zeno smute\u010dn\u00edm \u201epo kal\u00ed\u0161ku\u201c.<\/p>\n\n\n\n Z\u00e1kladem na\u0161\u00ed stravy byl samoz\u0159ejm\u011b chleba, kter\u00fd jsme v \u00fanosn\u00e9m mno\u017estv\u00ed vezli u\u017e z Prahy, p\u0159edpokl\u00e1daj\u00edce, \u017ee na h\u0159ebeni ke koupi moc nebude. Jak v\u0161ak p\u0159ib\u00fdvaly kilometry, tak ub\u00fdvaly i na\u0161e komis\u00e1rkov\u00e9 z\u00e1soby. Kdy\u017e jsme doch\u00e1zeli k pr\u016fsmyku Paso Pordoi a p\u0159ed n\u00e1mi se vyr\u00fdsoval nejvy\u0161\u0161\u00ed c\u00edlov\u00fd vrchol na\u0161\u00ed v\u00fdpravy \u2013 Marmolada, bylo nutno obnovit z\u00e1soby. V pr\u016fsmyku jsme nepochodili, a tak nezbylo ne\u017e sestoupit do Canazei, nejbli\u017e\u0161\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed osady pod pr\u016fsmykem. Ale bylo setsakramentsky dole. Des\u00edtky serpentin a\u017e na dno \u00fadol\u00ed, to bylo sm\u011brem dol\u016f zkratkovit\u00fdmi n\u00e1bli\u017ekami vcelku jednoduch\u00e9 a i rychl\u00e9. Vyrazili jsme mysl\u00edm ve t\u0159ech s pr\u00e1zdn\u00fdmi b\u00e1gly, abychom je dole v Canazei naplnili \u017e\u00e1dan\u00fdm zbo\u017e\u00edm. A\u017e potud se v\u0161e da\u0159ilo, ale bylo n\u00e1m jasn\u00e9, \u017ee s takovou z\u00e1t\u011b\u017e\u00ed se nahoru nemotorizovan\u011b ve zdrav\u00ed nedostaneme. Probl\u00e9m byl v tom, \u017ee i \u0159idi\u010di dob\u0159e v\u011bd\u011bli co jejich mil\u00e1\u010dky na cest\u011b nahoru \u010dek\u00e1. Nikdo n\u00e1m nehodlal zastavit a u\u017e to vypadalo tragicky. Pak se jedno auto slitovalo a doplnilo svou pos\u00e1dku o na\u0161eho t\u0159et\u00edho \u010dlena, mysl\u00edm, \u017ee to byla \u201etrojkov\u00e1\u201c teta Alena. To\u017e, ostali sme iba dvaja, j\u00e1 a Majdalena s bochn\u00edky chleba, rebri\u0148\u00e1k pln\u00fd Nemcov sa nedostavil. D\u00e1l zase dlouho nic. U\u017e jsme mysleli, \u017ee nezbyde ne\u017e to vydupat p\u011b\u0161ky, ale na to jsme se fakt nec\u00edtili, ani p\u0159es na\u0161e tehdej\u0161\u00ed ml\u00e1d\u00ed. Nebesa n\u00e1m v posledn\u00ed chv\u00edli seslala to nejmen\u0161\u00ed auto, kter\u00e9 na sv\u011bt\u011b jezdilo a v n\u011bm dva vesel\u00e9 italsk\u00e9 student\u00edky. Fiat 500 v kabriolet proveden\u00ed n\u00e1m zastavil a d\u00edky neexistuj\u00edc\u00ed st\u0159e\u0161e jsme se do \u201eauta\u201c ve\u0161li i s b\u00e1gly a n\u00e1ru\u010demi pln\u00fdmi chleba. U\u017e z toho m\u011bli oba \u0159idi\u010di neskr\u00fdvanou jundu a co n\u00e1sledovalo d\u00e1l, to u\u017e ji jen n\u00e1sobilo. Prvn\u00edch p\u00e1r zat\u00e1\u010dek to je\u0161t\u011b \u0161lo, silnice se zpo\u010d\u00e1tku zvedala pozvolna, ale ka\u017ed\u00e1 dal\u0161\u00ed zat\u00e1\u010dka ub\u00edrala na\u0161emu vozidlu na motorov\u00e9 s\u00edle a n\u00e1m na v\u00ed\u0159e v dobr\u00fd konec. V kritick\u00fdch chv\u00edl\u00edch nebylo moc poznat, jestli jedeme, anebo couv\u00e1me. N\u00e1m a na\u0161emu chlebov\u00e9mu doprovodu bylo nad slunce jasn\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee pokud se na\u0161e vozidlo zastav\u00ed, tak n\u00e1m nezbyde ne\u017e to stra\u0161n\u00e9 stoup\u00e1n\u00ed dol\u00e9zt p\u011b\u0161ky, proto\u017ee se n\u00e1\u0161 transport\u00e9r u\u017e nikdy nerozjede. V t\u011bchto kritick\u00fdch momentech musela cel\u00e1 pos\u00e1dka, v\u00edc ale \u201e\u0159idi\u010di\u201c, neb my vzadu jsme se nemohli skoro hnout, zvl\u00e1\u0161tn\u00edm zp\u016fsobem pomoci pohonn\u00e9 jednotce. Ten pohyb jednou (10. 12. 2010) v \u0160\u00edpov\u011b \u201eV\u0161echnop\u00e1rty\u201c pojmenovala zp\u011bva\u010dka \u010cernochov\u00e1, aby popsala \u010dinnost Tiny Turner, kter\u00e1 si pom\u00e1hala p\u0159i zp\u011bvu zvl\u00e1\u0161tn\u00edmi pohyby b\u0159i\u0161n\u00ed a n\u00ed\u017ee situovan\u00e9 t\u011bln\u00ed krajiny, jako \u201ep\u0159i\u0161uk\u00e1v\u00e1n\u00ed\u201c. Je to dost v\u00fdsti\u017en\u00e9. Oba \u0159idi\u010di snad v \u017eivot\u011b neza\u017eili v\u011bt\u0161\u00ed srandu a tak\u00e9 zaslou\u017eenou radost, kdy\u017e jsme se \u00fasp\u011b\u0161n\u011b do\u0161ukali a\u017e na vrchol pr\u016fsmyku. Oboustrann\u011b radostn\u011b jsme se dojemn\u011b rozlou\u010dili s na\u0161imi zachr\u00e1nci, rozd\u011blili chleba \u010dekaj\u00edc\u00edm hladovc\u016fm a vyrazili pod Marmol\u00e1du, jej\u00ed\u017e vrchol byl c\u00edlem dal\u0161\u00edho dne. \u00dasp\u011b\u0161n\u00e9 dosa\u017een\u00ed vrcholu za kr\u00e1sn\u00e9ho po\u010das\u00ed, a i stejn\u011b bezpe\u010dn\u00fd n\u00e1vrat i p\u0159es lehk\u00e9 vybaven\u00ed pouze oby\u010dejn\u00fdmi pohorkami, vytvo\u0159ily p\u0159\u00edzniv\u00e9 podm\u00ednky pro n\u00e1v\u0161t\u011bvu m\u00edstn\u00ed restaurace pro movit\u011bj\u0161\u00ed a odpo\u010dinut\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st v\u00fdpravy. Kdy\u017e se tito pak pozd\u011bji ve\u010der vr\u00e1tili do na\u0161\u00ed spole\u010dn\u00e9 nocle\u017eny, nechovali se zrovna p\u0159ehnan\u011b ti\u0161e. Zejm\u00e9na n\u011bkter\u00e9 d\u00e1my si z\u0159ejm\u011b podaly Jardu T\u0159. na horn\u00ed paland\u011b, nev\u00edm, co s n\u00edm anebo jemu d\u011blaly, ale Jarou\u0161ek (z opatrnosti bl\u00ed\u017ee nejmenuju) se chichotal, jako by ho za n\u011bco braly. Vtom se ze spodn\u00edho patra ozval n\u011bkdo se zv\u011bdav\u00fdm dotazem: \u201eCo mu to tam d\u011blaj?\u201c a n\u00e1sledovala t\u00e9\u017e z podpalub\u00ed vysv\u011btluj\u00edc\u00ed a uklid\u0148uj\u00edc\u00ed odpov\u011b\u010f, no, koho jin\u00e9ho ne\u017e Petra: \u201cNo co, d\u011blaj mu dob\u0159e\u201c. <\/p>\n\n\n\n Zpod Marmolady vedla na\u0161e cesta p\u0159es v\u00fdstup na Monte Pelmo, kde v jednom m\u00edst\u011b to nebylo zrovna nejbezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed hlavn\u011b sm\u011brem dol\u016f, co\u017e je obvykl\u00e9. P\u0159i cest\u011b nahoru v tom kritick\u00e9m m\u00edst\u011b n\u011bkomu vyklouzla karabina a ten pohled na stovky metr\u016f dol\u016f voln\u011b let\u00edc\u00ed p\u0159edm\u011bt, to nebylo nic p\u0159\u00edjemn\u00e9ho. V\u0161e dob\u0159e dopadlo a dorazili jsme ve zdrav\u00ed a pln\u00e9m po\u010dtu do Cortiny, pohl\u00e9dli jsme zven\u010d\u00ed na zn\u00e1m\u00fd olympijsk\u00fd zimn\u00ed stadion, vzpomn\u011bli na ne\u0161\u0165astn\u00fd pro n\u00e1\u0161 hokej olympijsk\u00fd turnaj a dorazili na centr\u00e1ln\u00ed n\u00e1m\u011bst\u00ed s n\u00f3bl hotely a zaparkovan\u00fdmi kor\u00e1by silnic zdej\u0161\u00ed i sv\u011btov\u00e9 smet\u00e1nky. Zrovna kdy\u017e jsme o\u010dumovali tu kr\u00e1su, vyj\u00ed\u017ed\u011bl jeden z t\u011bch dlouh\u00e1n\u016f dost nejist\u011b ze zaparkovan\u00e9 \u0159ady podobn\u00fdch f\u00e1r. A tu zase projevil svou dobrou du\u0161i a ochotu pomoci komukoliv v nesn\u00e1z\u00edch, jedin\u00fd z n\u00e1s, zajist\u00e9 ji\u017e tu\u0161\u00edte, \u017ee to byl samoz\u0159ejm\u011b Petr. Stoupl si za vyj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00ed vozidlo a zn\u00e1m\u00fdmi smluven\u00fdmi pohyby rukou d\u00e1val \u0159idi\u010di pokyn, \u017ee m\u016f\u017ee bez obav st\u00e1le d\u00e1l couvat, \u017ee mu nic nehroz\u00ed. Kdy\u017e Petr usoudil, \u017ee je v\u016fz vysvobozen ze sev\u0159en\u00ed sousedn\u00edch zaparkovan\u00fdch aut, zm\u011bnil Petr ten line\u00e1rn\u00ed couvac\u00ed pokyn na rota\u010dn\u00ed pokyn ob\u011bma rukama, vyjad\u0159uj\u00edc\u00ed: \u201eTe\u010f vem plnej rejd \u2026\u201c V tom okam\u017eiku se ozvalo: \u201cKrChrr-K\u0159ap-Ping-chrup a plesk\u201c, veskrze zlov\u011bstn\u00e9 zvuky drcen\u00fdch, trhaj\u00edc\u00edch se a odlamuj\u00edc\u00edch cel\u00fdch sv\u011bteln\u00fdch ramp toho couva\u010de a i nez\u00fa\u010dastn\u011bn\u00e9ho bo\u010dn\u00edho souseda. V\u00edc u\u017e nev\u00edm ani j\u00e1, ni kdokoliv z na\u0161\u00ed p\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed delegace. Jako prvn\u00ed vyst\u0159elil Petr (z\u0159ejm\u011b mu do\u0161lo, \u017ee zbytky na\u0161eho kapesn\u00e9ho nevydaj\u00ed ani na zameten\u00ed t\u011bch trosek na ulici) a my ostatn\u00ed jsme ho \u010dile n\u00e1sledovali. Kdy\u017e Petrovi do\u0161el dech a zastavil sv\u016fj b\u011bh o \u017eivot a\u017e hodn\u011b daleko od centra a my jsme ho dohonili, zn\u011bla jeho omluvn\u00e1 v\u011bta: \u201eM\u016f\u017eu j\u00e1 v\u011bd\u011bt, \u017ee von tam m\u00e1 \u00fapln\u011b jinej rejd, ne\u017e m\u00e1me na na\u0161\u00ed D\u00e9K\u00e1W\u011b?\u201c Zase ho to sebralo, av\u0161ak ur\u010dit\u011b i dneska by se zachoval stejn\u011b ochotn\u011b. Jedinou \u00fat\u011bchou mu bylo na\u0161e sd\u011blen\u00ed, \u017ee to ur\u010dit\u011b byl bohat\u00fd kapitalista, kter\u00fd si klidn\u011b koup\u00ed auto nov\u00fd. Dobr\u00fd skutek byl po z\u00e1sluze potrest\u00e1n, jak je to nejen v na\u0161em kraji zvykem.<\/p>\n\n\n\n Z Cortiny jsme vyrazili kolem olympijsk\u00fdch ly\u017ea\u0159sk\u00fdch trat\u00ed k ho\u0159e Tofana, na kterou jsme cht\u011bli vystoupit a kde jsme m\u011bli str\u00e1vit 2 noclehy na chat\u011b pod touto horou. Trochu se zkazilo po\u010das\u00ed a Tofana n\u00e1s nev\u00edtala nijak p\u0159\u00edjemn\u011b. Na chat\u011b n\u00e1m dali vybrat, bu\u010f jsme mohli sp\u00e1t za 300 lir na postel\u00edch, anebo za 150 na p\u016fd\u011b na slamn\u00edc\u00edch pod dekami. Vzhledem k na\u0161\u00ed \u0161etrnosti a pl\u00e1novan\u00e9mu dvojit\u00e9mu noclehu, jsme zvolili levn\u011bj\u0161\u00ed variantu. Neuk\u00e1zalo se to nakonec jako nejlep\u0161\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed. P\u016fda byla pr\u016fb\u011b\u017en\u00e1 po cel\u00e9m podlouhl\u00e9m p\u016fdorysu chalupy, st\u0159echa byla pokryta plechem a dosti to foukalo. To v\u0161e dohromady zp\u016fsobilo, \u017ee jsme v noci prakticky oka nezamhou\u0159ili. V\u00edtr na jednom konci st\u0159echy nabral plechovou vlnu a hnal ji p\u0159ed sebou a\u017e na druh\u00fd konec st\u0159echy. Celou noc n\u00e1m tak nad hlavou b\u011bhala parta zdivo\u010del\u00fdch \u0161trajchpudl\u00edk\u016f a my oka nezamhou\u0159ili, ale u\u0161et\u0159ili jsme 150 lir na osobu. Je\u0161t\u011b jedna p\u0159\u00edhoda se k tomu noclehu v\u00e1\u017ee. Kdy\u017e jsme za\u010dali obydlovat tu p\u016fdu, tak ten prvn\u00ed, kter\u00fd po \u017eeb\u0159\u00edku vystoupil nahoru, utr\u017eil pecku p\u0159\u00edmo na komoru. P\u0159\u00edmo proti \u00fast\u00ed \u017eeb\u0159\u00edku toti\u017e tr\u010del konec u\u0159\u00edznut\u00e9 krokve, do kter\u00e9ho se v t\u00e9 tm\u011b musel ka\u017ed\u00fd lezec trefit p\u0159\u00edmo \u010delem. Hned jsme tedy p\u0159istoupili k instalaci tlumic\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed. Obalili jsme konec t\u00e9 krokve jak\u00fdmsi slam\u011bn\u00fdm pol\u0161t\u00e1\u0159em, abychom zabezpe\u010dili bezbolestn\u00fd n\u00e1stup do lo\u017enice. R\u00e1no n\u00e1s zasko\u010dilo notn\u00fdm podnulov\u00fdm chladem, Tofana se stala p\u0159es noc sklen\u011bnou horou a n\u00e1m nezb\u00fdvalo ne\u017e pl\u00e1novan\u00fd v\u00fdstup odvolat. Zku\u0161enosti t\u00e9 noci n\u00e1s vyhnaly na dal\u0161\u00ed cestu, nebo\u0165 druh\u00fd takov\u00fd nocleh by n\u00e1s \u00fapln\u011b vy\u010derpal. Sbalili jsme sv\u00e9 v\u011bci, trochu jako pomstu za to nevysp\u00e1n\u00ed jsme se rozhodli op\u011bt vr\u00e1tit bojovou s\u00edlu t\u00e9 krokvi a zbavili jsme ji zm\u011bk\u010duj\u00edc\u00ed ochrany. Potom, co jsme uhradili na\u0161i \u00fatratu jsme se u\u017e chystali odej\u00edt, kdy\u017e si kosi z n\u00e1s vzpomn\u011bl (nepamatuji u\u017e kdo), \u017ee za tr\u00e1mem naho\u0159e zapomn\u011bl baterku, a tak se dal po \u017eeb\u0159\u00edku nahoru. Co mysl\u00edte, \u017ee se naho\u0159e ozvalo: Bum \u201eDo pr\u2026, kdo sem dal ten tr\u00e1m\u201c.<\/p>\n\n\n\n U\u017e je dal\u0161\u00ed rok a tak kon\u010d\u00edm, \u010dek\u00e1 mne je\u0161t\u011b dod\u011blat leccos stavebn\u00edho na spodku bar\u00e1ku a tak jdu do hajan a douf\u00e1m, \u017ee u\u017e si na nic nevzpomenu, i kdy\u017e o n\u011bjak\u00fdch drobtech bych je\u0161t\u011b v\u011bd\u011bl\u2026<\/p>\n\n\n\n Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee v\u011bd\u011bl. Tomu p\u0159edchoz\u00edmu potulov\u00e1n\u00ed Bulharskem chyb\u00ed ten \u0161\u0165astn\u00fd konec toho n\u00e1hradn\u00edho OP. P\u0159es hranice to zp\u00e1tky byla u\u017e pohoda, nechat si mne tam necht\u011bli. Kdy\u017e jsem se vr\u00e1til do Prahy a vydal jsem se pro mou novou ob\u010danskou identitu, nebyl samoz\u0159ejm\u011b (z mnou u\u017e nezji\u0161\u0165ovan\u00fdch d\u016fvod\u016f) nov\u00fd OP hotov. Ozn\u00e1mil jsem org\u00e1novi, a\u0165 u\u017e ho ani ned\u011blaj\u00ed, za t\u00fdden se \u017een\u00edm, budu m\u011bnit nejen stav a bydli\u0161t\u011b, ale co j\u00e1 v\u00edm, t\u0159eba i datum narozen\u00ed, tak a\u0165 se t\u00edm nijak netr\u00e1p\u00ed, \u017ee se stav\u00edm a\u017e \u201epo\u201c. Abych se v\u0161ak mohl o\u017eenit, museli by mi vypsat nov\u00fd n\u00e1hradn\u00ed \u201eob\u010dansk\u00fd pap\u00edr\u201c. To se jim zd\u00e1lo moc pr\u00e1ce, a tak nad p\u0159edti\u0161t\u011bnou v\u011btu v tom p\u016fvodn\u00edm \u201ebulharsk\u00e9m\u201c potvrzen\u00ed \u201ePlatnost tohoto dokumentu nelze v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b prodlou\u017eit\u201c, prdnul org\u00e1n bez uzard\u011bn\u00ed raz\u00edtko \u201ePlatnost prodlou\u017eena do:\u2026\u201c a org\u00e1n stanovil platnost dva t\u00fddny po m\u00e9 svatb\u011b. Na Starom\u011bstsk\u00e9 radnici to vcelku vzali jako fakt, i kdy\u017e na takov\u00fd pap\u00edr pr\u00fd je\u0161t\u011b neodd\u00e1vali. Jen mne mrz\u00ed, \u017ee se mi nepoda\u0159ilo org\u00e1na v z\u00e1v\u011bru oblomit a doty\u010dn\u00fd doklad p\u0159i p\u0159eb\u00edr\u00e1n\u00ed m\u00e9ho OP ji\u017e v \u017eenat\u00e9 podob\u011b, z\u00edskat na pam\u00e1tku. Asi um\u011bl \u010d\u00edst\u2026<\/p>\n\n\n\n Vl\u00e1\u010fa Dolej\u0161\u00ed, T1<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Autor: Vl\u00e1\u010fa Dolej\u0161\u00ed T1 Tak dlouho jsme na letn\u00edch \u010dundrech lezli po na\u0161ich (tehdy) hor\u00e1ch a\u017e u\u017e jsme si jednou<\/p>\n","protected":false},"author":4,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"colormag_page_layout":"default_layout","inline_featured_image":false,"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"categories":[12],"tags":[],"class_list":["post-509","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pojdme-si-povidat"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/509","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/4"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=509"}],"version-history":[{"count":8,"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/509\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":5551,"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/509\/revisions\/5551"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=509"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=509"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/takpraha.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=509"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
\n\n\n\n<\/a>
\n\n\n\n<\/a>