Bocian bylo asi moje prvn\u00ed slovensk\u00e9 slovo. A jedna z prvn\u00edch vzpom\u00ednek na rodinu Dohnal\u016f. Kdy\u017e Jurova \u017eena Katar\u00edna na Byst\u0159i\u010dce p\u0159i rozcvi\u010dce zavelela \u201crob\u00edme bociana\u201d, \u010desk\u00e9 d\u011bti st\u00e1ly a nev\u011bd\u011bly, kter\u00e1 bije. J\u00e1 mezi nimi, bylo mi asi p\u011bt. Po 40 letech u\u017e m\u011b bocian nezasko\u010dil a ten, kter\u00fd p\u0159ist\u00e1l na louce tak 3 metry ode m\u011b, mi v\u0161e kr\u00e1sn\u011b p\u0159eklenul.<\/p>\n\n\n\n
S Dorkou a \u017dofkou Dohnalov\u00fdmi jsem se nevid\u011bla snad 25 let. Bohu\u017eel ani s Jurou, \u0159e\u010den\u00fdm Ve\u013ek\u00fd Uzol. S Dorkou a Jurou jsme si chv\u00edli psali v covidu, pak jsme se zas odml\u010deli. A\u017e v loni \u0159\u00edjnu mi p\u00edpla zpr\u00e1va na mobilu: \u201cAhoj Ka\u010dka, len ti chcem poveda\u0165, \u017ee tatko umrel\u201d. N\u011bjak jsem to nemohla pochopit, ale sl\u00edbila jsem d\u00e1t v\u011bd\u011bt v\u0161em na TAKu a kolem t\u00e1bor\u016f, kte\u0159\u00ed Juru znali. Ani ne za t\u00fdden p\u0159i\u0161lo parte a hlavn\u011b zpr\u00e1va, \u017ee 1.5. je v pl\u00e1nu \u201criadna rozlu\u010dka\u201d na b\u0159ehu Dunaje. Zpr\u00e1vu jsem p\u0159edala a zapsala si do kalend\u00e1\u0159e. Je to za p\u016fl roku, uvid\u00edme, ale pokud se to opravdu odehraje, tak u toho rozhodn\u011b chci b\u00fdt. V b\u0159eznu na valn\u00e9 hromad\u011b TAKu se m\u011b \u0158ez\u00e1k ptal, jestli ta rozlu\u010dka na Slovensku plat\u00ed, \u017ee by r\u00e1d jel. Nev\u011bd\u011bla jsem je\u0161t\u011b nic, ale prima, nepojedu kdy\u017etak sama.<\/p>\n\n\n\n
A tak se stalo, \u017ee 30.4. jsem spole\u010dn\u011b s Hlavat\u00fdmi a \u0158ez\u00e1kem sed\u011bla u piva v j\u00eddeln\u00edm voze ohniv\u00e9ho o\u0159e EC 175 Hungaria a fr\u010deli jsme do Bratislavy. Tady jsme si za\u0161li na pivo, p\u0159espali jsme a druh\u00fd den v poledne jsme znovu sed\u011bli ve vlaku a pokra\u010dovali v cest\u011b. Na\u0161e apa\u010dsk\u00e1 v\u00fdprava se rozrostla o dal\u0161\u00ed 3 lidi \u2013 mal\u00e9 n\u00e1\u010delnice Lenku M. a Veroniku J. a n\u00e1\u010deln\u00edka Honzu Chloubu. Vlak n\u00e1s un\u00e1\u0161el pon\u011bkud nudnou krajinou \u017ditn\u00e9ho ostrova a za dv\u011b hodiny jsme vystoupili v obci Csall\u00f3k\u00f6zaranyos, neboli Zlatn\u00e1 na Ostrove. Necel\u00e1 hodinka ch\u016fze a do\u0161li jsme do p\u0159\u00edjemn\u00e9ho kempu \u2013 farmy, kde u\u017e na n\u00e1s \u010dekaly Jurovy dcery a na\u0161e spolu-t\u00e1bornice Dorka a \u017dofka, asi 15 Jurov\u00fdch p\u0159\u00e1tel a p\u0159\u00edbuzn\u00fdch a k na\u0161emu p\u0159ekvapen\u00ed je\u0161t\u011b jeden spolupachatel t\u00e1borov\u00fdch vylomenin Vojta \u0160.<\/p>\n\n\n\n
Ofici\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti byly pro Juru v\u017edy „nepriate\u013esk\u00fdm indi\u00e1nom“. Holky proto pro setk\u00e1n\u00ed vybraly kouzeln\u00e9 m\u00edsto u ostrova Ve\u013ek\u00fd L\u00e9l a jedin\u00fdm dress-codem byly spr\u00e1vn\u011b zav\u00e1zan\u00e9 top\u00e1nky. Bylo to neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 setk\u00e1n\u00ed po letech. Jako bychom se vid\u011bli naposled p\u0159ed rokem. V\u00e1zali jsme uzle (z podm\u00ednky tolik uzl\u016f, kolik je ti let, jsme slevili), prohl\u00ed\u017eeli si fotky, vz\u00e1jemn\u011b si testovali \u010de\u0161tinu a sloven\u0161tinu, vypr\u00e1v\u011bli jsme si t\u00e1borov\u00e9 historky i o \u017eivot\u011b a j\u00e1 po\u0159\u00e1d nemohla uv\u011b\u0159it, \u017ee tam opravdu jsme. Jura si p\u0159\u00e1l b\u00fdt rozpt\u00fdlen do Dunaje. Jak st\u00e1lo na pozv\u00e1nce, ofici\u00e1ln\u011b se to nesm\u00ed, proto se to nestalo asi ve \u010dty\u0159i odpoledne na Mahulieninom most\u011b. Rozlou\u010dili jsme se s apa\u010dsk\u00fdmi poctami a za zp\u011bvu slovensk\u00fdch lidovek. Ve\u010der jsme u ohn\u011b vyt\u00e1hli ty nejzapr\u00e1\u0161en\u011bj\u0161\u00ed star\u00e9 songy a p\u0159i na\u0161em pov\u00edd\u00e1n\u00ed zbyl\u00e9 slovensk\u00e9 osazenstvo akce asi pochopilo, pro\u010d \u017ee se tahle zvl\u00e1\u0161tn\u00ed parti\u010dka \u010ceh\u016fn\u016f na jeden den t\u00e1hla 6 hodin vlakem, aby se tu s Jurou rozlou\u010dila.<\/p>\n\n\n\n
R\u00e1no jsme \u0161li \u201cdo hr\u00e1ze\u201d (koupel v Dunaji), dali si spole\u010dn\u011b \u201cra\u0148ajky pre umyt\u00fdch\u201d (na t\u00e1bo\u0159e ti, co byli po koupeli v ledov\u00e9 vod\u011b, mohli prvn\u00ed na sn\u00eddani), pomohli jsme upratova\u0165, p\u00e1r spole\u010dn\u00fdch fotek a byl \u010das vyrazit na vlak. Cestou jsme z mostu do ramene Dunaje je\u0161t\u011b hodili n\u00e1\u010delnick\u00e9 p\u00edrko a j\u00e1 jsem se naposled rozplakala (kec\u00e1m, bre\u010d\u00edm je\u0161t\u011b te\u010f, kdy\u017e to p\u00ed\u0161u). Tak Juro sbohem, n\u00e1m u\u017e to jede. \u0160t\u00edtek z urny opatruje \u0158ez\u00e1k a na p\u0159\u00e1n\u00ed Dorky a \u017dofky bude um\u00edst\u011bn na t\u00e1borovou j\u00eddelnu. A ten uzel p\u0159\u00e1telstv\u00ed u\u017e snad nezapomenu. <\/p>\n\n\n\n
Byl to kr\u00e1sn\u00fd a neuv\u011b\u0159iteln\u011b intenzivn\u00ed v\u00edkend. Jen \u0161koda, \u017ees nemohl p\u0159ijet, Juro, mysl\u00edm, \u017ee by se ti to l\u00edbilo.
Ka\u010dka Re\u017en\u00e1 T20 <\/p>\n\n\n\n