Poradník 2021-09

Pouze pro vnitřní potřebu vydává Turistický akademický klub 
IČO: 00199214, účet č. 2000317496/2010
Sídlo: Malá Štupartská 646/1, 110 00 Praha 1
Elektronická pošta: tak.praha@email.cz
Pokladník: Stáňa Donthová, e-mail: sdonthova(at)seznam.cz
Poradník: Jana Vorlová, e-mail: vorlovaj(at)gmail.com

MOTTO

Náš problém není v tom, že toho víme málo. Náš problém je, že mnoho z toho, co víme, není pravda.

Will Rogers, americký herec 1879 – 1935

ZPRÁVY Z RADY

• Rada konečně a srdečně zve na tradiční členskou schůzi TAK konanou každé první pondělí v měsíci (kromě prázdninových měsíců), a která byla, vynecháme-li letošní letní schůzi, naposledy 7. září 2020. Takže v pondělí 6. září 2021 od 18 hodin, Tyršův dům, 2. patro, posluchárna č. 1.
• Rada zve vedoucí tras nebo jejich zástupce na Velkou radu, jenž bude v pondělí 13. 9. 2021. Rrezervujte si, prosím, čas od 18:30 hod. Vhodné místo bude včas oznámeno.
• Členské příspěvky pro rok 2021 plaťte na účet TAK č. 2000317496/2010 ve výši 250 Kč, do zprávy pro příjemce napište pro jistotu jména přispívajících.

AKCE

• Ahoj cyklistky a cyklisté, Polabí 2 – sobotní výlet 4. září vyrážíme v 10:15 hodin od nádraží Praha – Horní Počernice (v 10:06 by měl přijet vlak, který z Masarykova nádraží odjíždí v 9:50 – na něj počkáme).

Dejte mi prosím vědět, kdo byste jel (abychom na něj počkali v H. P.) a hlavně kdo budete chtít oběd v Kounicích. Pokud by nás bylo víc, musím jim zavolat aspoň 3 dny předem.
Loni jsem uspořádal výlet do Polabí, který se zřejmě setkal s kladným ohlasem, protože se mě někteří účastníci ptali, jestli bych neuspořádal letos něco podobného znovu.
Nabízím tedy následující trasu. Klánovický les – NS Lesní galerie II, Vidrholec, Úvaly. Odsud můžeme udělat odbočku na Ztracený Korec, kde jsou Stonehenge menhiry a kousek dál je rozhledna Vinice, přes Tuklaty – tvrz, a Kounice. V Kounicích je zámek, pak minipivovar Lisý Dědek, Kounický pivovar se sladovnou Klusáček. Do této sladovny nabízejí exkurze, a je tu i dobrá hospoda, kde bychom se mohli najíst a ochutnat zdejší pivo. Potřeboval bych ale vědět počet lidí, kdo by chtěl oběd, abych jim mohl dát vědět dopředu!!! Měli bychom být schopni to sem stihnout do 12 až 12:30. Pokud bude chuť a čas, je možno se zastavit dále po cestě ve skanzenu v Přerově n/L. Naproti je možnost osvěžení, je tam dobrá hospoda. Konec bude opět v Čelákovicích na nádraží.
Podle plánovače délka trasy je 40,8 km, je nenáročná a většinou dolů – zvládnou to i slabší jedinci. Povrch je střídavý – asfalt (většinou), zpevněný drobný štěrk, polní cesty i hliněné cesty podél Labe. Pokud nebude mokro, tak to je bez problémů sjízdné snad pro všechny typy kol.
Jirka Klíma (2)

• Lesní hry 11. – 12. 9. 2021 – Návrat do života – přihláška…
  Za organizační team mohu slíbit krásný víkend, tradiční i netradiční hry. Akce bude, i když bude komornější počet účastníků! Stále je nás ale na pořádání příliš málo. Pokud se třeba necítíte jako účastník, ocením vaši pomoc s organizací. Uzávěrka přihlášek 31. 8. 24:00 hod, za organizační team – Tomáš Sýc Souček (20)

• Kousek Tater 13. – 17. září

Zastesklo se mi po Slovensku, konkrétně po Tatrách a tak jsem vymyslel výlet. Pojedu klidně sám, ale pokud byste někdo uvažoval, že se ke mě přidáte, budu opravdu rád.
Itinerář: Pondělí 13.9. Praha-Poprad-Tatranské Žleby 21:39-6:24 (lehátko RJ1021, seniorská cena 261 Kč)
Úterý 14.9. Tatran. Žleby – Východná Vysoká (cca 9 km, +1400 m, cca 6 hodin), V. Vysoká – Zbojnická chata (cca 4 km, cca 1 hodinu), nocleh 23 €
Středa 15.9. Zbojnická chata – Strelecká veža – Teryho chata (cca 6 km, +300 -300 m, cca 3 hodiny), nocleh 23 €
Čtvrtek 16.9. Teryho chata – Brnčálova chata (cca 12 km, +600 -900 m, cca 6 hodin), nocleh 32 € se snídaní
Pátek 17.9. Zelené pleso – Tatranská Lomnica (cca 12 km, +100 -900 m, cca 5 hodin), Tatranská Lomnica-Poprad (15:24, 16:24, 17:24, 18:14, 19:24, …), Poprad-Praha 22:31-5:51 (lehátko RJ1020, seniorská cena 330 Kč).
Pokud by bylo moc nepříznivé počasí, tak to samozřejmě celé zrušíme, případně zkrátíme. Ceny za vlak jsou velmi příznivé, což je třeba využít, dokud nám to příští vláda nezruší.
Ještě jedna připomínka – v současné době mohou na Slovensko cestovat v podstatě pouze plně očkovaní, ostatní musí do karantény a na test, což by znamenalo neúnosné zdržení. Situace se může ještě změnit, ale nepředpokládám, že k lepšímu. Přesto doufám, že to vyjde. Síly ubývají a kdo ví, co bude příští rok. Trasa výletu…
Těším se na spolucestující i na vaše případné komentáře (doufám, že budou alespoň shovívavé).
Frank Vitha (15)

• 63. Demarkační Stezka 2021 – 24. – 28. 9. 2021 se Zakončením v Letním kině Písek, Na Výstavišti 439, Pražské Předměstí, 397 01 Písek – mapa…
  Celé zakončení bude laděno do roku 1945 – konce války. Vstupem do areálu zakončení se se ocitnete v jiné době. Vaším úkolem bude, posunout demarkační linii.  Zda to bude na stranu Ruska či Ameriky, to už bude jen a jen na vás. Informace…
• Cyklokamarádi! V loňském roce, ani doposud v letošním roce, jsme nemohli pořádat tradiční cyklistické akce. Jestliže bude na podzim příznivá situace, chceme udělat 15. – 17. 10. 2021 cykloakci ZahaTykoZako, kterou takto nazval Aleš. Konala by se v Klubu Lávka Chocerady, kde už bylo zakončení cyklosezony. Pokud se chcete zúčastnit, tak napište, potřebujeme vědět přibližný počet účastníků. Na konci prázdnin pošleme podrobné informace. Aleš, Monika a Karel

INFORMACE

• Výroční turistická známka č. 2535 – 15. Cesta jenom tam, Posázaví, prodávaná při cestě historického motoráku 29. – 30. 8. 2020, prodej po akci v Turistashop – prodej map, Bělěhradská 63, Praha 2, anebo: Vloni bohužel další akce odpadly, nebylo kde ji prodávat, a tak hodně známek zbývá. Vhodný suvenýr nejen pro sběratele turistických známek či účastníky minulých Cest jenom tam. Prodejní cena 40 Kč, k dostání na pondělní schůzi nebo po dohodě na tel. 602368425. Ivan Fridrich T15.
• Navštívili jsme na začátku srpna v rámci dvanáctkové vody-nevody rozhlednu na Sedle a rádi bychom informovali trasy 12, 13, 23, 26, 3 a i tu šestou, jejíž číslo jsem zapomněla, že vaše schody i celá rozhledna jsou v pořádku. Dokonce cesta od hospody v Albrechticích, která je v rekonstrukci, už rekonstruovaná je. A chodilo tam v sobotu docela dost lidí. Kdybyste byli na Šumavě někde v okolí Sušice či Kašperka, stojí za prohlídku. Helena Švachová 12.

STALO SE

• Letní schůze pro všechny TAKové i neTAKové v zahradní restauraci u ČD nádraží Hlubočepy je v pondělí 12. července byla komornější sestavě než minulá léta, ale přesto opět senzační.
• Plešivecký Patnáctkový Potlach ve čtvrtek 22. července.
• 16. Cesta jenom tam, výlet historickým motoráčkem M131.1 zvaným „Hurvínek“, zorganizoval Ivan Fridrich 15, a byla zase skvělá!

Ahoj cestovatelé, těší mne, že se vám 16. Cesta nejen tam líbila (aspoň podle ohlasů, které se ke mně dostaly). Děkuji, že jste se letos chovali ukázněně a neskákali z vagonu a nelezli tam, kam se nemá. Na železnici mají rádi pořádek.
Domluvené exkurze se všechny vydařily, ani jsem nevěřil, že to všechno tak klapne. Děkuji zejména našim dopravcům Jirkovi a Mirkovi i jejich dětským pomocníkům, že nás bezpečně a dle jízdního řádu vozili (až na úplný závěr, za který nemohli). A Alešovi za dobré pivo a Martinovi, Ondrovi a dalším pomocníkům za jeho transport, Ivan Fridrich 15.

ZE SPOLEČNOSTI

• V neděli 15. 8. 2021 zemřela Maruška Padevětová za svobodna Vochomůrková, známá jako Křemílek. Před téměř deseti lety sepsala povídání, kterak začínala na TAKu i na naší Čtyřce…

No, kde jinde než v hospodě! Jako zvědavá slečna z jihu jsem si, ještě v minulém století – LP 1967 – po skončení dálkového studia zdravotní školy, vymyslela, že si trochu vynahradím ztrátu svých ideálů, když se páni soudruzi rozhodli, že dál studovat nemohu.
Než jsem dostala ubytovnu v Salmovské, kámoška mi umožnila načerno poznat radovánky bydlení na koleji Větrník. Až Salmovská mi trochu poskytla klidného bydlení, ale ne nadlouho, protože v tělocvičně, která byla v témže domě, jsem poznala přátele, kteří mě dovedli do mého, téměř druhého domova, k Vejvodům. Tam mi pak Permon vysvětloval, co to je Stezka a Stezkaři, a já začala chodit na sleziny 4ky, do hospůdky „U pěti králů“, kde si později na studia přivydělával Štěpán Rež, a kde našlo azyl i více dalších tras.
Na svou první Stezku, která se konala na podzim 1967 a končila v Horním Maršově, jsem však šla se 6. trasou, která tehdy také „bydlela U Vejvodů“, protože jsem se na 4ku přihlásila pozdě a počet šlapajících byl tehdy omezen. A od té doby jsem byla TAKová, já Maruna Vochomůrková, známá ale spíš jako Křemílek. Za tuhle přezdívku vděčím Zdence Opatrné, která se později spolu s dalšími třemi holkami – „Šlápotami“ – vydala v roce 1968 na Olympiádu v Mexiku.
Své první krásné zážitky na Stezce jsem vstřebávala s vypůjčeným spacákem, se společným ešusem i zubní pastou, což mi zůstalo dodnes, nevozím ji, ale kartáček, ten vlastním!!!!
A hned z další Stezky, mé první 4kové – „Beskydské“, mám doživotní památku v podobě uraženého zoubku při noční hře na peška. Už jsem pila pivínko, Pavel – zvaný Malý Hampl – který seděl vedle mne, dostal peška, vyletěl a praštil do mého půllitru a zoubek, dvojka vlevo nahoře, to nevydržel, půlka byla fuč! Sice jsem pracovala na zubní klinice, ale to mě od bolesti neuchránilo. Až pak v Praze šikovné ruce páně asistentovy mi udělaly plombu – ne korunku, která drží naštěstí dodnes, snad to tímto nezakřiknu!!!!!!!!!!
No, a ačkoli sport pro mne nebylo zrovna cizí slovo, je pravda, že jako holka od vody jsem ani vesla, ani plachetnici na TAK nebrala, a naopak, že na lyžích jsem před tím stála jen jednou na Kleti. Lyže to byly po mamince, dřevěné, bez hran, s vyřezávanou bambulkou, mám je ještě spolu s druhými, jakoby běžkovými, dodnes schované. Ba dokonce jsem nedávno objevila ve sklepě i gumové boty „lyžáky“ a nevyhodila je! Nicméně jsem zakoupila laminátové běžky a celou výzbroj a vyrazila na přechod Velké Fatry. Na běžkách jsem byla předtím snad jen jednou, když jsem si odskočila do Krkonoš vyzkoušet, co se na nich musí, abych vypadala jako lyžař. Na Ploské se mi pak povedlo mou krásnou lyži zlomit a tak mi kluci z Košic na ní vylaminovali krásné prasátko, což mě uchránilo i při sjezdu Kolkovny, který jsem přežila a tak mohl TAK posléze získat 32 členku, aspoň se to píše na odznaku. Na Fatře jsem si vysloužila od Gastona („Džussyho“) přezdívku „ťava“, protože jsem mu se svým ruksakem tohoto tvora prý jaksi připomínala.
Krásné sleziny 4. trasy bývaly pak na Viktorce, kde tehdy šenkoval Kejha. Když později 2. trasa přišla o hospůdku a našla zázemí také na Viktorce, začala jsem být 4ce trochu nevěrná a později i 2ce, neboť jsem prostě musela pochopit, že pro štěstí své 4kové kámošky musím jít na Stezku s 11kou. Povedlo se a Magda a Mirek jsou spolu dodnes. A já byla jedenáctková!

Jenže mezitím jsem začala jezdit do Tater s Košickejma a Brněnskejma lezcema a kopečkům a provázku jsem docela propadla, zakoupila mačky a cepín a krátké módní lyže a víkend co víkend v pátek z práce na vlak a v pondělí z vlaku na kliniku, bágl jsem ani domů nenosila, jen co bylo potřeba vyprat. Mé lyžařské umění se sice příliš nezlepšilo, krátké lyže se však lépe ovládaly, ale stejně jsem často viděla kluky jako černé body ve žlebu a já stála nahoře a čekala, až sníh roztaje. Ale nádhera.
A pak nějak v té době jsem se ocitla na 3ce, neb tam se také tenkrát lezlo. Písek mě sice po vápenci a žule moc neuchvátil, a přestože jsem pojala myšlenku odstěhovat se do Liberce, nakonec jsem Praze zůstala věrná a ve 30 se zbláznila do námořníka. Na moři jsem pak ronila slzy, ne že by v moři bylo málo slané vody, ale hlavně nad dopisy od vás, kde lezete a šlapete, a já trčela 7 měsíců uvězněná v oceánu u Kuvajtu a Iráku.
Jako připomínku mého námořního života jsme si přivezli Barborku a já na chvíli TAK opustila, aby pak i ona statečně šlapala po výletech. Pak mě ale skolila žloutenka, já nezaplatila včas příspěvky a byla z TAKu vyškrtnuta. No, utřela jsem slzu a shodou okolností se odstěhovala na Zbraslav a podobné aktivity jako na TAKu jsem provozovala s partou z kliniky a na našem dětském táboře v Pořešíně.
Dnes, po několikerém přestěhování, jsem zase holčička z Trojky.
Stezkám jsem byla sice dost nevěrná, ale já se polepším. Přesto mě trasové sleziny nabíjejí a vůbec to vědomí, že se máme a že to, že jsem TAK poznala, byla životní výhra. TAKoví lidičky, Stezkaři, se poznají i v lázních v Třeboni, kde teď bydlím, a když si přivezou nástroje a spustí, okolí je z toho paf, protože neví co to je být 3,16,14 nebo třeba 4ka.
Takže, přeji své první trase 4-4-4 a TAKu, nejméně další padesátku a nám všem, abychom z té padesátky ještě něco utrhli a měli se.
Jsem ráda, že se máme a že jsem Vás našla.
Křemílek, Třeboň, listopad 2011

• Červencová vzpomínka: Všem a Pepovi zvlášť. I když naše řady řídnou, ještě nás zbývá dost, co pamatují. Osměluji se připomenout, že je to rok, co nás opustil Pepa Havránek. Dlouhá léta jsme toho času prožívali krásné týdny na našich táborech. A to byl náš společný zájem, byť jsme nebyli naprosto důvěrnými přáteli, tak v táborovém žití a v kontaktech s místními jsme si opravdu rozuměli. A nejen, třeba i v zimě na mysliveckých bálech. Dal jsi mně Pepo příležitosti potkávat se s Tebou po dlouhá léta a nesu si mnoho skvělých vzpomínek na ona setkání s dobrým kamarádem, jakých má člověk v životě málo. Tak Pepo dík a dohlédni prosím, ať se na louce tohle léto zase žije v opravdivém tábornickém duchu. Petr Němec 5.
  Díky Petře. Ujišťuji, že jsme na Hlídání tábora Pepovi nejednou připili – loni na dálku do nemocnice, letos na dálku ještě větší. Bohužel musím konstatovat, že jsme připíjeli i Ištvánovi, který má u táborových kamen vystátý důlek. Oba nám tam chyběli. Petr Řehák 12. 

INZERCE

• Květinová Harpyje po 36+ letech – Hančí prosí ty z TAK, kteří před cca 36 lety viděli Květinovou Harpyji, ať si přijdou zavzpomínat v pátek 10. 9. 2021 na Loď Tajemství – informace a vstupenky za 180, resp. 150 Kč… Recenze může dát též Dína, Střihavka, Silva a Petr Machleidtovi z Trojky, kteří v tom kdysi hráli. PhDr. Hana Malinová, CSc. Generální ředitelka, principálka divadelního souboru Rozkoš ROZKOŠ bez RIZIKA, T3.

Přeji všem krásné babí léto

Jana JaVor Vorlová