Reportáž ze Spanilé jízdy 2025 houfce „D“

Letošní Spanilka se po všech stánkách a s novou hejtmankou Květou Kubíkovou zdařila.

Ale popořadě. Oblast Spanilky byla dopředu známá a tak se v průzkumu možností ubytování angažovala naše „východočeška“ Květa, která má ty „Orličky“ v malíku. Nejdříve předběžně domluvila noclehy ideálně umístěné (následně i s hejtmanem „C“), vzhledem k poloze hlavního hřebene, a tedy i ustředění, potom je musela i potvrdit, organizovat platby, navrhnout a organizovat dopravu a nakonec i upřesnit jednotlivé trasy. A už jí to zůstalo, a tak se stala naší hejtmankou s naprosto přirozenou autoritou a důvěrou celého houfce. A i když si zprvu myslela, že to bude jen pro tuto, Spanilku, asi jí to nadlouho zůstane.

Vlastní Spanilka začínala uplakaně a společně s houfcem „B“ jsme opustili autobus v Olešnici v Orlických horách za nepříjemného mrholení. Naštěstí mrholení brzo ustalo, dokonce vykouklo i slunce, ale cesta do hor stále nebyla se sněhem a ani minimální stopou, aby se dalo jet na lyžích. Až někdy od cca, 900 m.n.m jsme narazili na stopu, ale s přihlédnutím k času, se většina vydala na Šerlich, aby se potom dostala busem do Deštého. Ti, co se vydali po plánované cestě se chvílemi ledem, chvílemi i sněhem, později jehličím, ale nakonec po asfaltu dostali též do Deštného. Tam na nás čekalo bezvadné ubytování s příjemných šéfem, ale i s bazénem a mnozí toho využili. Večerní posezení bylo i se zpíváním a tancováním. Na kytaru hrála Marcela Gregorová a na housle Julek a chvilkově i Pavel.

Druhý den s ideálním „spanilkovým“ počasím jsme opět busem (organizátorů Orlického maratonu-zdarma) vyjeli až na Šerlich, kde jsme nastartovali do stopy a vydali směrem k plánovanému ustředění. Původně jsme předpokládali, že ustředění proběhne pouze bez účasti houfce „C“, kterému dílčí vzdálenosti od ubytování
k ustředění moc nevyhovovaly. Život je ale změna. Soně Vašicové (A) Pavel Stulík zavolal, že se Déčko potkalo s Céčkem u kiosku pod Velkou Deštnou a budou se ústředit spolu, jelikož jsou na sebe zvyklí. Trochu jsme si vyslechli výčitky houfců „A“ a „B“, že jsme nedodrželi dohodu, ale setkání s „C“ bylo spontánní a hezké. Pak už jen po nádherné hřebenovce, která byla v té chvíli dokonale upravena pro Orlický maraton, většina dosáhla „Pěticestí“ a potom už jen sjezd na „polskou“ stranu do ubytování do Orlického Záhoří. Sjížděli jsme po ledové cestě lesem. Samozřejmě spodní část cesty byla opět s lyžemi v ruce.

Třetí den nastalo dilema. Stoupat ledovou cestou opět na Pěticestí, nebo najít jinou ideální cestu, za předpokladu, že se posuneme několik kilometrů po silnici (naštěstí autobusem). Zvítězila alternativní cesta přes Mezivrši, cesta lesem byla velmi dobrá a pak po hřebeni kolem pevnosti Hanička do Rokytnice v Orlických horách. Tam jsme se opět potkali s houfcem „B“ a společně autobusem a vlakem dokončili další úspěšnou Spanilou jízdu (a hlavně na lyžích)!

Rekapitulace:
Noclehy: Deštné v Orlických horách, Pension Köhler
Orlické Záhoří, Horská chata Záhoří
Počet účastníků houfce „D“ – 31

Za hejtmanstvo houfce „D“ sepsal,
Tomáš Kubát s přispěním PaSe a Květy Kubíkové

Celá FOTOGALERIE od Pavla Stulíka