Z Keblan do Kalifornie

Objevitelé se letos do Keblan vydali již po páté. Letos jsme putovali přes americký kontinent za novým životem až do daleké Kalifornie. Vyrazili jsme tradičně železným ořem, ale Indiání překopali koleje už před Budějovicemi, takže jsme neplánovaně vystoupili už v Hluboké. Tam pro nás naštěstí dojel náš autobus a tři skupiny dobrodruhů vysadil na různých místech a v pondělí jsme se šťastně sešli na táborové louce a začalo naše čtrnáctidenní putování v krytých vozech. Letošní tábor byl neobvykle chladný a děštivý – propršelo nám 9 dní ze 14 a péřovku jsem sundala až druhý čtvrtek. Pršelo nám dokonce i v nevadské poušti. Ale nakonec nás v pátek přivítala slunná Kalifornie.

Děti jsou zas o rok starší a hlavně zkušenější a šikovnější. Provoz tábora zastanou levou zadní, řezných ran ubývá, boty jsme na kamnech spálili jen dvoje a virózy všeho druhu se nám letos také vyhnuly. Myslím, že letošní ročních prověřil naše kvality a můžeme být pyšní, protože jsme obstáli. Dospělí i děti. 

Před pěti lety jsme na táborovou louku dovezli poněkud vykulené 7 – 9 leté děti, které jsme učili zacházet s nožem i sekerou, některé prvně myly nádobí v ruce a většina z nich poprvé viděla opravdovou tmu. Dneska jsou z nich mazáci – zastanou veškeré provozní práce, ráno se v ledové vodě koupou, ani nemrknou a okolí tábora mají v malíčku. A hlavně je z ních  skvělá a funkční parta plná šikovných, odolných, ohleduplných, ale i dravých a hravých kluků a holek. A k tomu tým vedoucích i kuchyně, který si tábor umí užít, neřeší pitomosti a o důležitých věcech se dokáže pohádat a nakonec dohodnout.

Když člověk začne mít pocit, že má všechno na háku, je čas vedení předat. Takže děkuju všem dospělým i dětem za těch každoročních 14 dní mimo čas a prostor a novým šerifem Objevitelů je Sašák Fuchs.

Káča Režná