L+M+V=150 aneb slavím, slavíš slavíme
Když už překročit práh z cet (čtyřicet…) na sát (padesát atd…), tak ne sám. Ročník 1975 byl v TAKu a okolí plodný a tedy i ve Dvacítce důstojně zastoupený.
S Mrožem jsme si slíbili společnou oslavu už kdysi na jedné ze Stezek, byl to mimochodem dárek k mým narozeninám, které občas na Stezku vyjdou. Jsem moc ráda, že se k nám do party přidala i Lenka Mikovcová se kterou se známe a potkáváme už od Bystřiček.
Oslavence bychom tedy měli, tak ještě najít místo termín a téma. Oslovili jsme osvědčené RS Aero Holany, kde jsme si před třemi lety užili s celou 69kou Víkend zrušených akcí. Termín nám určili v Holanech, budeme tečka za sezónou, věříme, že důstojná. A už máme i nápad jak to celé pojmout. Roztočíme to v Casinu a budeme rozdávat šeky. Sešli jsme se tedy ještě na společné focení s fotografkou Májou Mikovcovou v Bar/áku na Florenci. Pak si nás vzal do parády David Mikovec a zvěčnil nás stylové pamětní šeky. Vše nám vytiskl Václav Votruba a my můžeme vyrazit na akci.
V pátek večer se postupně scházíme v Holanech a mě se skutečně podařilo přijet jako první. Trudomyslnost nehrozí, protože mi Petr Bloudek koupil hned při příjezdu míč. První večer byl velmi hudební, a do akce se dostala hned 3 komba. Hrálo se a zpívalo a povídalo až asi do 3 hodin.
Na bohaté snídani sklidily největší ohlas asi lívance se vším možným. Počasí nám přeje, tak tedy vyrážíme na výlet směr Peklo. Ještě než vyrazíme, stíháme ještě skupinové foto. Dělíme se v Zahrádkách, kde se naše malá skupinka odděluje do hospody a ostatní pokračují do Pekla. A co se stalo tam, znám už jen z fotografií.
Mohu jen doporučit Hostinec U Svatého Huberta, kde skvěle vaří nejen zvěřinu. Umí i skvělé hotovky. V tomto bodu zlomu se otáčíme, abychom naladili formu na večer a připravili Casino. V cestě nám ale stála ještě hospůdka v Holanech. Poseděli jsme na prosluněné zahrádce s grogem, teplou griotkou i kolou s rumem. Sedělo se pěkně, vzpomínali jsme u fotek a přihlásily se na Spanilku.
Po návratu si dáváme krátkou siestu. A pak s Mrožem chystáme Casino. Blíží se 18. hodina a s ní čas přípitku. Oblékáme se do gala a ejhle i naši kamarádi se na nás připravili a přichází v krásných modelech inspirovaných roky našeho narození. Boucháme šampáňa a přesouváme se do Casina.
Každý hráč dostal 10 žetonů a měl přesně 50 minut na to svůj vstupní kapitál maximálně rozmnožit. Hrála se ruleta – děkujeme krupiérovi Jirkovi Votrubovi a Janě Dočkalové za zapůjčení, kostky, oko bere, čára s céčkama a šipky. Potěšilo nás, jak se všichni zapojili. Já byla u kostek, kde to tedy žilo, vyhrávali i ti nejmenší. Na ruletě šlo opravdu o hodně tam se sázelo úspěšně na čísla. Celé Casino vyhrál Milan Barták a dostal dárkový šek v hodnotě 150 Kč. Narozeninové šeky ale dostali všichni zúčastnění, protože byli úžasně hraví.
Přichází chvíle pro nás. Přiznávám, jsem trošku nervózní, co nás čeká. Čekají nás postupně 3 zkoušky.
První zkouška trénink paměti – klasická kimovka s retro předměty. Zapamatovali jsme si víc než 20, což byl náš cíl. Ale ty velké jsem klasicky přehlédla a tedy zapomněla.
Druhá zkouška byla venku Zadání bylo: “Máte jednu nohu chromou a nesmíte se tedy na ni postavit, potřebujete stihnout oblíbený seriál v obýváku a cestu si v kuchyni vyzvednout nápoj. Představa skákání po jedné noze, kterou nebudu smět vyměnit, mě tedy trošku vyděsila. Ale nakonec na nás v autě čekaly francouzské hole, uf. Někdy mohou být kompenzační pomůcky celkem fajn. Kelímek šel naštěstí zaháknout za berli a i já se úspěšně dobelhala na seriál. Mrož skákal jak laňka o jen s jednou berlí a lenka měla sice na hlavě šátek, ale pohybovala se také velmi svižně.
A přišla třetí zkouška formou kvízu, která prověřila, jak nás naši blízcí a kamarádi dobře znají a odměnou nám byla “speciální léčiva” vhodná pro daný den. Během pondělka jsme odhalili, jak to celé funguje, ale ještě ani to nezaručovalo správnou volbu. Všichni jsme se pobavili a velmi oceňuji nápaditost a kreativitu okořeněnou AI. Na závěr jsme si odnesli lékovku na 5 dní plnou lákavých “léků”.
Ještě jsme byli jednou pozváni ven, kde na nás čekala 150 ze svíček, přiznávám měla jsem slzy v očích. Každý jsme ještě dostali nádhernou kytku a kupu skvělých dárků a přání. Opravdu moc a moc děkujeme.
A pak už se hodovalo, povídalo a hrálo. Obavy, že bude rautu málo se opět nenaplnily. Během přípitků jsme zjistili, že paní vedoucí je také náš ročník. To jsme museli zapít rumem Don Papa Baroko, do kterého jsem se hned zamilovala. Pak se zase povídalo a hrálo. Došlo i na písně z našeho mládí. Večírek se nám protáhl zase do 4. hodiny ranní…
Ráno po snídani se ještě hrálo a zpívalo, někdo šel na výlet a početná skupinka se pustila do nohejbalu. Naši mladí nám pomohli s nohejbalem a na vedlejším kurtu si pinkali nebo hráli ringo.
Tečku na terase jsem si dala s Janou Dočkalovou a Verčou Štíchovou. Potřebovaly jsme si zazpívat ještě pár našich písniček. No a to byla taková pěkná tečka za tou naší oslavou.
Díky všem, co přijeli a bavili se s námi. Nevím jak vy, ale já si ten víkend tedy užila parádně.
Veronika Jiravová T20
Sdílené album pro dokreslení celé akce.
