Cesta jenom tam
Mělo by se vymyslet něco nového, neokoukaného, znělo zadání radních. Což takhle zavést kamarády někam do přírody na tajné místo? Slovo dalo slovo a na svět přišla dost povedená akce. U jejího zrodu stáli Pepa Brzák, Láďa Hlavatý a Ivan Fridrich. Nápad se chytl, rozvinul a v červnu 2004 se konala 1. Cesta jenom tam. Pak se přidala Soňa Vašicová a Jiří Valda ml. s exkurzemi do zajímavých lokalit podél trati. po pár letech přešla kompletní logistika pod vedení Ivana Fridricha.
» Alešovo kolejiště «
Vítejte na maličkém kousku světa, který se zrodil z čiré fantazie,
ale je sestaven striktně z reálií v měřítku 1 : 120.
Je to už hodně let, co jsme v tehdejší Radě usoudili, že je třeba zkusit něco jiného, že už řada tradičních akcí začíná být okoukaná a netáhne tolik jako v minulosti. Tajný výlet někam a nikoli už zpátky a zvolený název „Cesta jenom tam“ dostatečně naznačoval účastníkům, co mohou od nás čekat.
Cestou tam mělo být několik zastávek, skýtající kulturně-vlastivědně-gastronomické vyžití, na místě pak tábořiště s ohníčkem, u kterého bude trochu kultury, o něco více piva a hodně zpěvu a muziky, jak je v naší společnosti naštěstí zvykem. Při hledání vhodného dopravního prostředku padla volba na historický vláček. Staré motoráčky u nás vlastní řada různých spolků železničních nadšenců, jen si dobře vybrat. Uspěli jsme u spolku Lokálka Group Rokycany s červeným motoráčkem M131 zvaným „Hurvínek“ a pak už jen zbývalo domluvit trasu, zastávky, jízdní řád, v tiskárně Jindřichohradeckých drah objednat klasické kartonové jízdenky, na utajeném místě najít vhodné tábořiště, v předvečer tam dopravit sudy piva s pípou, cestou vymyslet atraktivní zastávky, napsat do Poradníku pozvánku a čekat, kolik lidí se chytí.
V sobotu 5. června 2004 se sešlo v parčíku před smíchovským nádražím přes 30 lidí s vybavením na táboření v přírodě a odebralo se k objednanému motoráčku. Po celodenním putování a noci u ohýnku zavládla všeobecná pohoda a tak vzniklo přání příští rok akci zopakovat. A tak se zrodila tradice.
Každá z dalších Cest jenom tam byla jinam, ale společný měly dopravní prostředek – historický motoráček Hurvínek s mašinfýrou a šéfem Lokálky Jirkou Svobodou, který s námi s výjimkou jednoho ročníku odjezdil všechny Cesty jenom tam. Cíl bývá často na tratích bez pravidelného provozu nebo s provozem muzeálním.
Cestou zastavujeme na jídlo, koupání či jen tak na protažení, a vždy je připraven taky vlastivědně-poznávací program. Bývají to exkurze zaměřené spíše na technické památky, a tak díky Cestám jenom tam jsme poznali velká i malá železniční muzea v Lužné u Rakovníka, Zlonicích, Kamenickém Šenově i Zubrnicích, řepařskou drážku u Kolína, lomy v Mořině, Techmánii v plzeňské Škodovce, zdymadlo i elektrárnu na Střekovském jezu, vodní hamr v Dobřívi atd., a též několik pivovarů – Kácov, Chyši, Březnici, které nás po exkurzi zásobily pivem na večer.
Společné všem cestám je pivo čepované ve vláčku i na tábořišti. Zorganizovat to není jednoduchá záležitost, neboť pivo musí být chlazené, což vylučuje umístit sud předem do vlaku i na místo táboření, jsou různé typy sudů i narážecího zařízení, a zejména je těžké odhadnout žízeň pasažérů – jiná je ve vedru a jiná při dešti, kdy společnost zapadne někam do hospody. Pivní logistiku bravurně zvládal Honza Maňák. Tuto štafetu převzal Aleš Dočkal 5.
17. CJTaZ | pá 19. – 21. 8. 2022
Přátelé starých vláčků, přípravy na výlet historickým motorákem M131 zvaným Hurvínek, trochu pokročily. Začátkem roku jsem se zeptal vás, účastníků posledních CJT, zda prodloužit letošní Cestu o půlden a vyjet už v pátek po poledni. Potěšil mne váš zájem, odpovědí přišlo hodně a výraznou většinou přes 80 % zvítězila delší varianta. Takže připravujeme s Jirkou Svobodou na 19. – 21. srpna dvou a půl denní výlet a pojedeme směrem na jihozápad. V plánu je v pátek cesta do Klatov, v sobotu jízda po šumavských lokálkách – krásnou horskou tratí do pohraniční stanice Železná Ruda-Alžbětín (Localbahnmuseum Bayerisch Eisenstein), zpět přes Špičák (vycházka k Čertovu jezeru a oběd) a se zastávkou buď v Domažlicích nebo některé chodské obci až k rybníku Sycherák. Nedělní program se ještě vymýšlí. Trasa bez záruky, výluky můžou vše změnit. Oba noclehy budou v kempech. Celou cestu bude v motoráku dobré točené pivo, hudbu budeme mít vlastní. Bude-li nás dost, pojedeme opět s vlečňákem. Vzhledem k delší cestě bude letos jízdné o něco dražší, 850 Kč (členové TAKu a děti) a 900 Kč (ostatní). Přihlásit se můžete už teď na email ivan.fridrich(at)post.cz a zaplatit zálohu 400 Kč na účet 104641136/0300, var. s. 131, do zprávy “CJT a jméno”. Do konce června je záloha vratná. Hlaste se, ať vidíme, jaký je zájem. van Fridrich 15.
16. CJTaZ | 21. – 22. 8. 2021
Z Prahy vyjedeme směrem na Plzeň, první zastávka bude ve Starém Plzenci, kde bude možno jít na exkurzi do vinařských závodů Bohemia Sekt, navštívit hradiště Hůrku se starou rotundou nebo vystoupat k hradu Radyně. Dále pojedeme do jižních Čech, zastavíme v Sudoměři u Žižkova bojiště a někde v oblasti Ražic či Protivína zakempujeme. V neděli v Písku navštívíme muzeum s historickou vodní elektrárnou a po obědě pojedeme přes most u Červené nad Vltavou do Tábora a pak už po 4. železničním koridoru k domovu. Snad už nemusím připomínat, že navzdory tradičnímu názvu akce nás doveze vláček i zpět. Cestou v motoráku se bude čepovat dobré pivo Benedikt. Muzikanti nechť si nezapomenou doma svoje nástroje. Pojedeme s vlečňákem, tak je možno oddělit výčep a třeba dětský koutek. Samozřejmě trasa se může změnit, pokud někde propukne neplánovaná výluka.
To vše bude za předpokladu, že nám to koncem srpna epidemiologická situace dovolí. Počítejte s tím, že budou potřeba očkovací průkazy (Covid-pasy) nebo potvrzení o bezinfekčnosti podle v té době aktuálních nařízení.