Podařený přelet

Autor: Honza Hejna, T5

Po třech týdnech pobytu v Indonesii se vracíme z Bali do Jakarty a pak domů. Ráno vstáváme před šestou hodinou. Celou noc řádily bouřky a šíleně lilo – usuzujeme, že asi přišly ty tři dny, které mají zakončit období dešťů, jak říkali místní. Máme objednaného taxíka Gede, který si vzal s sebou celou rodinu (3+1), aby jim udělal výlet na letiště. Letiště v Denpasaru opět připomíná velké autobusové nádraží plné lidí. Na letišti ještě něco kupujeme a pak přichází konečně naše hodina k nástupu do letadla.

Náš let má na centrální informační tabuli označen Gate 16, avšak když k němu přijdeme, tak gate 16 sdílí chodbu s gatem 15. Navíc je let do Jakarty značen na tabuli také u Gate 15. Vycházíme tedy společnou chodbou pro oba gaty a v místě jejich rozdvojení se ptám, kudy na Jakartu? Personál nás posílá vlevo. Když přicházíme k letadlu, trochu mne zaráží, že je to Lion Air a ne Air Asia, na kterou máme letenky. Napadlo mne, že asi obě společnosti sdílejí stejné letadlo, což se v Evropě stává. Jindra si sedá v letadle dopředu do 8. řady, protože nás na check-in rozhodili, já pokračuji do své řady 48, ale ouha, moje místo je obsazené. Ještě dodávám, že letadlo zaplnila ohromná skupina mládeže, neboť je neděle a mají volno (asi školní výlet). Přicházející letuška mi k mému zděšení hlásí, že jsme ve špatném letadle. Prodírám se tedy dopředu uličkou nacpanou školáky, volám na Jindru, že musíme honem ven, že jsme ve špatném letadle. Navíc čas odletu našeho správného letadla, jak si vzpomínám, je za 5 minut. Vybíháme z letadla, dolů po schůdkách a pádíme letištěm asi 200m k jiným letadlům, z nichž jedno je skutečně Air Asia. Protože je však za jiným letadlem, nebylo zpočátku vidět. Dobíháme k němu, a jako jedni z posledních cestujících pádíme po schodech nahoru. Když míjíme usmívající letušku, Jindra ztuhne a oznamuje, že v letadle zapomněla svůj batůžek. Co dělat, otáčím se, pádím zpět a v duchu se modlím, aby ještě byly u letadla schody a letadlo bylo otevřené. Když utíkám po letišti šokovaný člověk personálu mě chce zadržet, křičí kam pádím, že má letadlo za minutu odletět. Lion Air ještě stojí na místě a když vyběhnu po schodech a vysvětlím letušce, že jsme zapomněli nad sedadly ve schránce v 8. řadě modrý batůžek, tak velmi kooperativně v indonézštině organizuje, aby jej cestující plného letadla hledali a poslali k východu. S ulehčením jej popadnu a pádím zpět po letišti, za překvapených pohledů přihlížejícího personálu. Když doběhnu ke správnému letadlu a vyběhnu po schodech do dveří našeho Air Asia, zabouchnou se za mnou dveře letadlo startuje motory a my ihned odlétáme, UFF.

Jen dodatkem uvádím, že letadlo Lion Air mělo přistát na jiném letišti v Jakartě než Air Asia, vzdáleném cca 40km, kam bychom si museli dojet pro zavazadla která prošla přepážkou check-in.

Honza Hejna T5