Na stezce do Evropy (64. Stezka 11. – 15. 5. 2022)
Letošní „Stezkaři“ si květnové cyklistické putování krajinou Trojmezí zvláště užívali po delší době bez nutnosti sociální distance a bez povinného nošení roušek i na kole. Česko-německo-polské Trojmezí leží na soutoku Lužické Nisy a Oldřichovského potoka u Hrádku nad Nisou a nedaleko Žitavy. Pečlivé přípravy a organizace výletu se ujali kolegové z Přátel přírody z německého Löbau, zejména Sigfried Fleischer, který nás také na kole provázel. V dalších dnech jablonecká skupina vytipovala příjemná místa Jizerských hor, naplánovala jejich návštěvu a vycizelovala cyklistické trasy. Vyjíždělo se z Rumburku, zanedlouho již z kvality cyklostezek a malebného okolí, pečlivě posekaných trávníků a dobrého cykloznačení bylo znát, že jsme na německé straně hranice. Jednou z příjemných zastávek v horkém dni byla vila rodiny Schminke, která patří k funkcionalistickému stylu podobně, jako známější brněnská vila a osud rodiny Tugendhat. Nocleh ve stodole na seně zemědělské farmy v Neundorfu mi připomněl úryvek z knihy Stephena Clarka Merde! Rok v Paříži, kdy autor zmiňuje projížďky krajem posetým malými ekofarmami s produkty ekologického zemědělství, regionálních potravin typu sušených salámků, sýrů z čerstvého mléka, různých bylinek či jiných dobrot. Hodně lidí vlastně neví, co stálo za vznikem Evropské unie. „Že rodina Charlese de Gaulle měla dům na venkově, v jehož blízkosti byl malinkatý stateček, kde vyráběli malé zkrabacené sušené salámky zvané „saucisson sec“. A kdykoliv se tam de Gaulle objevil, dostal tuto pochutinu k aperitivu. Jednou přijel a salám nikde. Dožadoval se vysvětlení a bylo mu řečeno, že statek je ve finanční tísni, a tudíž přestali vyrábět. De Gaulle okamžitě přistoupil k činu a podal v Parlamentu návrh zákona, který měl vytvořit systém dotací pro drobné zemědělce, a protože zákon neprošel, dostal nápad vytvořit celoevropskou vládu, která by zemědělce dotovala. Skutečné pohnutky nemohl prozradit, samozřejmě, takže mluvil o ochraně evropských podniků před globální konkurencí. Takto vyložil návrh nejvyšším představitelům Itálie, Německa a Španělska a zrodil se společný trh.“ Nevím, jestli je tato historka pravdivá, ale nám se taková dobře vybavená farma s restaurací a domácí kuchyní náramně hodila.
Lepší je jednou vidět než stokrát slyšet! Toto přísloví se mi vybavilo u impozantní díry do země – dolu Turów, jehož „kauza“ nedávno rezonovala všemi médii. Tento hnědouhelný lom a těžařská činnost vadí obcím na české i německé straně s jejich obavou, že činnost ohrožuje vodní zdroje v okolí. Mnohem příjemnější byla další zastávka našeho cykloputování. Nově zrekonstruovaný Kittlův dům v Pěnčíně, významná památka Jizerských hor (původní majitel ranhojič neboli léčitel Johann Josef Anton Eleazar Kittl v polovině 18. století). Vůně sušených bylinek z vlastní zahrádky se linula celou roubenkou (kromě vůně čerstvé kávy a upečené bábovky) a také zaujala zahradní stezka pro bosé nohy znavených poutníků. Rovněž liberecká sokolovna poskytla útočiště pro nocleh a Mirek Prokeš zpestřil večer zajímavou přednáškou ze své nedávné cesty do Mexika. Poslední den již cyklisté směřovali k závěrečnému turnovskému setkání stezkařů ze všech koutů na stadionu, ale po cestě ještě stihli navštívit Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova. Počasí bylo dokonalé a ti, kdo šlapali do kopců bez elektropohonu a přežili to, si zvláště zasloužili závěrečný stezkový odznak.
Eva Skopková, Cyklotrasa
