Pachatelé se vrací na místo činu

Moje životní zkušenost je, že dobré skutky se vyplácí. Potvrdilo se to i tentokrát, když patnáctá trasa přispěla (vedle soukromých darů jednotlivců) na obnovu Jindřichohradecké úzkokolejky. Za odměnu jsme dostali jednodenní pobyt na nádraží v Hůrkách.

Provozovatelé úzkokolejky si jistě nepamatují, že jsme zde v roce 2000 pořádali zakončení 42. Stezky Českou Kanadou a že nás odtud vezli osobními i nákladními vagony do Jindřichova Hradce  (2x cca 400 lidí). My ale ano, takže výlet do  Hůrek byl pro nás krásné Déjà vu.

Vybrali jsme si termín 6.-7. srpna  plus weekend v Kempu Malý Ratmírov a zvolili jsme dobře, protože to bylo těch pár dnů, kdy vedra trochu povolila a bylo pod 30 stupni. Nádraží Hůrky je asi 2 km od vesnice, poslední vlak projede kolem osmé večer a pak je to romantika jak prase. Rybník, lesy, z bývalého nádražního skladiště se tlumeně ozývá dýchánek s kytarou, jinak ticho a my procházíme místa kde se konalo zakončení. 

Skoro nic se nezměnilo. Tady se razítkovaly dámské zadky podle Ostře sledovaných vlaků, tady se pořádala soutěž Kdo přečůrá příkop, tady jsme zpívali Přednosta stanice podle Vlasty Buriana atd. (viz fota). Škoda, že s námi není Bedřiška U.,  jedna z hlavních organizátorek a autorka legendárních triček s mašinkou, která se na místě vyprodala.

Láďa Hl. text  a Ivan F. fota, 15